Ředitel: Kulturu v Říčanech chci řídit efektivně

S jakými cíli a představami nastupujete do vedení Husovy knihovny v Říčanech?

Když jsem se dozvěděl o tom, že je vypsáno výběrové řízení na vedení knihovny, začal jsem studovat dostupné materiály a srovnávat informace o různých knihovnách v podobných místech. Porovnával jsem různé parametry, mám totiž docela rád statistiku. Vycházelo mi, že v mnoha z nich je Husova knihovna nejlepší ze sledovaných. Můj celkový pozitivní dojem byl pak potvrzován i z dalších stran. Laťka je tedy nastavena vysoko.

V čem hodláte navázat na práci odcházející ředitelky, paní Pillveinové?

Na práci paní ředitelky Pillveinové bych rád navázal v oblasti odborné knihovnické erudice, která jistě rozhodující měrou k současné vysoké úrovni knihovny přispěla. K tomu bych rád doplnil své zkušenosti s vedením poměrně velké kulturní organizace. Kdybych svou koncepci měl shrnout, uvedl bych toto: snaha o získání dalších financí z grantů a od sponzorů, další vzdělávací a kulturní akce, rozšíření spolupráce Husovy knihovny s organizacemi města, sledování současného trendu vytváření komunitního centra, zvýšení propagace knihovny, sledování knižních novinek, při zachování univerzálního charakteru knihovny nadále věnování pozornosti naučné literatuře, sledování současného vývoje v oboru a především pak celkové zaměření na návštěvníka knihovny jako na váženého partnera a klienta.

Knihovna byla v předchozích letech vybavena moderní technikou a rozšířena. Jak vnímáte její současné kapacitní možnosti, když se zdá, že v posledních letech zájem čtenářů mírně roste a Říčany se co do počtu obyvatel stále mírně rozšiřují?

Rozšiřování knihovny není ještě u konce, dokončeno bude v létě tohoto roku. Získá se tím více prostor, což celkem koresponduje se zvýšeným zájmem a růstem počtu obyvatel. Souhlasím s paní ředitelkou Pillveinovou v prognóze, že se počet zájemců o služby knihovny zvýší jen mírně, ale zájemci budou v knihovně trávit více času. To je v souladu s koncepcí vytváření komunitního centra – knihovna není jen půjčovnou knih, ale místem všeobecného vzdělávání, přijímání informací a sociálního setkávání.

Umístění knihovny v centru města má své výhody i nevýhody, například počet parkovacích míst. Může knihovna nabídnout své služby i čtenářům ve vzdálenějších částech Říčan nebo v jeho okolí?

Domnívám se, že knihovna již nyní má své čtenáře nejen z centra Říčan, ale i z jiných oblastí včetně hlavního města. Je to dáno tím, že nabízí široký výběr knihovních dokumentů včetně velké nabídky naučné literatury a databázových informací – velkou část čtenářů tvoří studenti z různých míst. Nedostatek parkovacích míst jistě není příznivou okolností, ale pro opravdového zájemce by neměl představovat neřešitelný problém. Ostatně z mých dosavadních cest do Říčan jsem zjistil, že při určité snaze se místo k parkování nalézt dá, třeba o 500 m dále.

"Nejdůležitější je efektivně hospodařit"

Byl jste pověřen i vedením MěKS. Je to trvalé, nebo dočasné řešení?

Počítám s tím, že toto řešení bude trvalé.

Plánuje se spolupráce těchto dvou institucí, případně společné projekty v oblasti kultury?

Na tuto otázku bych rád odpověděl obšírněji a trochu popsal své představy o řízení. Vedení knihovny a MěKS chápu jako řízení de facto jedné větší instituce o dvou střediskách, byť střediskách velmi autonomních.

Na Jižním Městě jsem řídil organizaci složenou dokonce ze tří středisek, která byla rovněž vzájemně velmi odlišná. Jedno z nich byla Chodovská tvrz - zařízení slavnostního a vážného charakteru, zaměřené jako galerie a koncertní síň pro vážnou hudbu. Druhé bylo KD Opatov – hudební centrum, zaměřené na rock, jazz, folk, na různou kurzovní činnost i na další akce ve stylu klasických kulturních domů. A třetí byla knihovna. Tento model fungoval na Jižním Městě mnoho let ke spokojenosti návštěvníků i představitelů zřizovatele a troufám si říci, že jsme patřili ve svých kategoriích k pražské špičce. To mne vede k přesvědčení, že to bude fungovat i v Říčanech.

I když je charakter knihovny a MěKS již z principu jiný, mají mnoho společného – kulturu, vzdělávání, sociální funkce, závislost na klientech – návštěvnících a čtenářích. To jsou oblasti, s kterými mám přímé zkušenosti. Řízení jako takové má mnoho stránek – koncepci, ekonomiku, vedení personálu, dramaturgii, provoz, marketing apod. Budu se snažit o komplexní koncepční a ekonomické vedení obou středisek. Husovu knihovnu budu řídit přímo (včetně např. rozdělování služeb, provozního vedení apod.), pro MěKS budu mít svého zástupce, i zde si však ponechám přímý vliv např. na dramaturgii. Z uvedených stránek řízení se mi z mých zkušeností jeví jako snad nejdůležitější ekonomická oblast a efektivní hospodaření, pozornost však budu věnovat všem stránkám, neboť zanedbání jakékoliv další oblasti vede k celkovému neúspěchu.

Předpoklady spolupráce knihovny a MěKS jsou již vzhledem k jednotnému řízení velmi dobré. Kromě společných kulturních akcí počítám např. s koordinací v oblasti propagace a marketingu, fundraisingu apod.

A nebude se vaše snaha tříštit do dvou směrů?

Tříštění mé snahy se neobávám, naopak je tento širší záběr pro mne výzvou a motivací.

Jestliže byl model vámi řízených organizací na Jižním Městě tak úspěšný, proč se u něj nezůstalo?

Nové vedení Jižního Města, vzniklé po komunálních volbách v roce 2006, rozhodlo v minulém roce, že se celá kultura na Jižním Městě převede pod nově vzniklou obecně prospěšnou společnost s vlastním personálem. Cílem bylo zřejmě vytvořit nový, více „podnikatelský“ model. Tato obecně prospěšná společnost je však ve výsledku rovněž dotována neméně než bývalé příspěvkové organizace a na podnikatelském principu tedy ani ona nepůsobí. Její struktura je administrativně složitější než u příspěvkových organizací a jsem přesvědčen, že pro zřizovatele je dokonce mnohem dražší. Ostatně již se ukazuje, že představy zřizovatele zřejmě nebyly naplněny – dva ředitelé v této obecně prospěšné společnosti již po půl roce nejsou ve svých funkcích.

Jakou koncepci kulturního střediska budete prosazovat?

Chtěl bych rozšířil koncerty, a to ve všech žánrech včetně vážné hudby. Přivedl bych rád mimo jiné i „své osvědčené“ špičkové muzikanty, například houslistu Jaroslava Svěceného či kytaristu Štěpána Raka, ale samozřejmě i rockery, jazzmany či folkaře. Dosavadní spolupráci s říčanskými soubory a spolky (divadelní, hudební, taneční apod.), tradiční akce, festivaly a také kurzovní činnost hodlám zachovat. Za cenné považuji zejména taneční kurzy a jsem rád, že je o ně zájem. Tak jako u knihovny, i zde bych rád navázal užší spolupráci s různými organizacemi města. Jistě budu zkoušet různé další akce, zejména ty, s kterými mám dobré zkušenosti z minulosti. Velký zájem byl třeba na Opatově o nedělní odpoledne s dechovkou pro starší občany – ti jsou vůbec dosti opomíjenou skupinou. Měl jsem z toho radost, i když mou oblíbenou muzikou je rock.

Jako jediné kulturní centrum pro město musí být MěKS univerzální, ale při této univerzálnosti by nemělo působit nekoncepčně, mělo by mít určitý svůj charakter.

O kulturních akcích a jejich rozvoji se dá dlouho hovořit, ale vše je závislé na financích. Budu se snažit je získávat ve zvýšené míře účastí v grantových programech, od sponzorů apod. O stylu řízení jsem se již zmiňoval.

A návštěvnost kulturních akcí v Říčanech?

MěKS dosud trpělo malou návštěvností, což je bohužel trend celorepublikový a rozhodně tímto konstatováním nechci dosavadní práci střediska kritizovat. Zvýšit návštěvnost bude jedním z hlavních cílů a nebude to úkolem snadným. Mám zkušenosti s výběrem atraktivních umělců i s propagací a marketingem, můžeme však narazit na zmíněné finanční limity. Věřím, že návštěvnosti by mohlo také pomoci zlepšení prostředí ve středisku po letošních plánovaných opravách a rekonstrukcích.

Co podle vás nejvíce chybí kulturnímu životu v Říčanech?

Řekl bych, že by tu mohlo být více hudby, také ji hodlám, jak jsem již uvedl, prosazovat v MěKS. Celkovou situaci však nevidím jako špatnou – je tu velmi dobrá knihovna, dále muzeum, galerie, ZUŠ, působí tu divadelní spolek, orchestr, taneční kroužek a řada dalších subjektů zabývajících se kulturní činností.

MěKS by mělo se všemi co nejvíce spolupracovat, má co nabídnout – sál, zázemí, vybavení apod. Příjemně mne (i jako bývalého profesionálního muzikanta) překvapila např. kvalita klavíru v sále, vyhovující i pro koncertní vystoupení špičkových virtuosů. Jen pro rockové kapely by středisko potřebovalo výkonnější aparaturu – opět jsme u financí. Je na zvážení, zda se vyplatí investice do kvalitní aparatury, či podstatné zvýšení nákladů u každého jednotlivého rockového koncertu o externího zvukaře, který dováží aparaturu vlastní a samozřejmě požaduje patřičnou odměnu.

Mohou zdejší kulturní akce konkurovat nedalekému potenciálu Prahy?

V určitých jednotlivých případech ano, třeba u výjimečně atraktivního pořadu či při angažování umělců se stálými příznivci, kteří za nimi jezdí. Do „první ligy“ by se Říčany mohly dostat také pokud by se sehnaly prostředky např. na založení tradice významného festivalu celostátního významu. Je otázkou, zda lze za okolí Říčan považovat i část Prahy. Do Prahy se propagační materiály Říčan běžně nedostanou, kdyby se toto zlepšilo, jistě by alespoň z blízkých okrajových částí Prahy bylo možné na atraktivní program návštěvníky přilákat. Jinak prioritou je zde, tak jako v obdobných městech, především co nejlepší pokrytí kulturních potřeb obyvatel města a okolí.

Jaký je váš soukromý názor a odhad: Budou za pár let lidé ještě číst knihy a navštěvovat koncerty? Nebo se jejich požadavky na kulturní vyžití zcela změní? Budou jim mít knihovna a kulturní středisko co nabídnout?

Demografické studie se shodují v tom, že vzdělanost populace roste, ale ubývá množství volného času. Zároveň přibývá možností, jak volný čas trávit. Kulturní instituce jsou vystaveny obrovské konkurenci těchto možností a musejí hledat takové formy činnosti, které zaujmou a dostatečně je prezentovat. Například u knihoven je dnes trend, že nejsou již pouhou půjčovnou knížek, ale komunitním centrem poskytujícím informace a přispívajícím ke vzdělanosti.

A co se hudby týče, může být něco zajímavějšího než živý koncert? Věřím, že budou stále lidé, kteří koncerty navštěvují, i když třeba ne masově. Požadavky na kulturní vyžití se měnily v průběhu celé historie, nejen dnes. Činnost kulturního střediska je již nyní pestrá a věřím, že i v budoucnosti středisko dokáže pružně reagovat na poptávku.

Související články:
20.05.08 Ředitelka Knihovny Říčany odchází po 30 letech
09.05.08 Říčanskou kulturu povede exšéf Chodovské tvrze
10.03.08 Říčany odvolaly šéfa kultury, hledají nového
12.11.07 Karel Pokorný: vývoj Říčanska je pozitivní
07.11.07 Město Říčany shání nového provozovatele kina
05.11.07 Radana Šimčíková: Říčany? Noclehárna Prahy
23.07.07 I. Sinkulová: Říčany a kultura? Je co dohánět
12.03.07 Husova knihovna: máme sto tisíc knih!
05.03.07 Petr Chaloupka: v Říčanech mi chybí koncerty