Matěj Večeřa: proč skončilo kino v Říčanech

"Tak nám zase zavřeli biograf, paní Millerová."

Tímto způsobem by situaci jediného říčanského kinematografického svatostánku na jaře letošního roku komentovala slavná literární postava. Již několikátý projekt na provozování kina soukromým nájemcem skončil nezdarem. V dubnu byla ukončena nájemní smlouva, ale již v lednu přestal program Filmových lázní "vysílat".

Skupina mladých lidí, která se v létě 2005 vrhla s nadšením do promítání filmů v Říčanech a plánovala vytvořit multifunkční kulturní centrum, se rozpadla. O rozhovor jsme požádali Matěje Večeřu, který se na projektu kina v Říčanech (Filmových lázní) podílel.

Jednoduchá otázka - proč skončily Filmové lázně?

Jednoznačně z finančních důvodů - největší roli hrály platby za energie. Měsíční zálohy za plyn byly asi tak vysoké, jako roční vytápění menšího rodinného domku. Dalším důvodem byl pokles návštěvnosti na filmových projekcích i na baru, což částečně souvisí s energiemi - v zimních měsících hrozilo divákům nastydnutí. Čím méně návštěvníků na představení chodilo, tím více narůstaly dluhy za energie.

Distribuční společnosti nám stále méně ochotněji půjčovaly filmy, protože pro ně projekce pro pár diváků nebyla finančně zajímavá. Je to takový koloběh... V neposlední řadě to byl úpadek zájmu některých z provozovatelů, když se jim situace zdála beznadějná. Důsledkem toho byla špatná organizace, což se na konci Filmových lázní také podepsalo.

Z vlastní zkušenosti vím, že čím náročnější film, tím méně lidí. Udrželo by se kino v Říčanech, kdyby promítalo jen vyloženě komerční snímky?

Malá kina dostávají žhavé filmové novinky s dvouměsíčním zpožděním oproti multiplexům, kdo chce vidět komerční film, většinou navštíví některé z pražských center. Podle mě biografy na malém městě musí nabízet snímky pro celé spektrum návštěvníků, tedy jak filmy vyloženě komerční, tak klubové i třeba pohádky. Síla malých kin je právě v tom, že mohou nabízet i filmy, které vícesálová kina neuvádějí. Bez finanční podpory města se ale kino neudrží bez ohledu na program.

Návštěvnost kin od loňského roku stoupá. Proč si myslíte, že trend nezafungoval u Filmových lázní?

Hlavním důvodem je blízkost Prahy, kam asi většina obyvatel Říčan dojíždí za prací nebo studiem a také tam navštěvuje kulturní instituce. Lidé zatím nejsou zvyklí chodit za kulturou v našem městě. Do jisté míry za to také můžou podmínky v kině - zima nebo zrušené představení kvůli malému počtu diváků, jindy díky tomu, že nedorazil film.

Kromě filmů pořádalo říčanské kino také výstavy a několik koncertů...

Jaké byly během toho roku a půl vaše zkušenosti s majitelem kina - městem Říčany?

Moje pozice ve skupině provozovatelů mi neumožňovala jednat s představiteli města, znám tak jejich názory jen od svých kolegů. Nicméně mi připadá, že pro zástupce Říčan je kino oproti Městskému kulturnímu středisku okrajová záležitost.

Spočítali jsme, že na udržení Filmových lázní by stačilo zhruba 250 tisíc na rok, což pro město velikosti Říčan jistě není částka nijak zdrcující, ale lidé z městského úřadu odmítli na provoz přispívat.

Objekt kina by potřeboval rekonstrukci, minimálně topného systému - město dokonce nechalo vypracovat studii. Kdyby se tento projekt realizoval, náklady na vytápění by klesly až o 70 procent. Bohužel to zůstalo jen na papíře. Skoro mi přijde, že je představitelům města vlastně jedno, jestli kino funguje nebo ne. Přijdou další zájemci o pronájem, vydrží opět rok dva a situace se bude opakovat. Bez finanční podpory města se kino v Říčanech provozovat nedá.

Jsou říčanští občané tak nekulturní, že nejdou do kina, ani když ho mají v sousedství?

Neřekl bych, že jsou nekulturní, spíš pohodlní. Raději se vypraví do některého pražského multiplexu, vyberou si film a usadí se do měkké sedačky ve vytopeném sále. Není divu, málokdo si chce kromě příjemného zážitku z filmu odnést rýmu a otlačené pozadí. Věřím, že by se lidé naučili chodit do říčanského kina, když jim nabídne něco víc než multiplex. Problémem Říčan bylo také to, že akce konaná v pracovní den měla mnohonásobně menší návštěvnost, než kdyby byla v pátek nebo sobotu. V jiných městech jsem se s tím nesetkal.

Jak jste vycházeli s místními hudebníky, divadelníky, výtvarníky? Pokud vím, vaší snahou bylo přitáhnout je do kina a pořádat výstavy, koncerty a představení.

Jednoznačně pozitivní. Jejich snahu jsem někdy až obdivoval, podmínky v kině leckdy nebyly nejlepší.

Filmové lázně byly poměrně oblíbené mezi mladými lidmi. Takhle loni slavili v prostorách kina studenti úspěšnou maturitu.

Přítomný bar se však, zdálo se, uživil. Nedotoval prodej občerstvení tak trochu provoz kina?

Ne trochu, bar zcela dotoval provoz kina. Na baru se pořádaly akce, které přilákaly větší množství lidí (různé oslavy, projekce z DVD, hudební produkce DJ aj.). Komplikací akcí konaných v předsálí byl hluk, který obtěžoval obyvatele okolních domů, ale bez těchto aktivit by se kino finančně neobešlo. Problém nastal, když náklady za kino převýšily výdělky z prodeje občerstvení.

Kterou akci, která se ve Filmových lázních konala, považujete za nejvydařenější?

Určitě projekce některého z nových českých filmů (Kráska v nesnázích, Účastníci zájezdu). Tyto tituly dokázaly vyprodat sál třeba i třikrát za sebou.

Šli byste do výběrového řízení na nájem kina za stejných podmínek znovu?

Za těchto podmínek určitě ne.

Jak by se ty podmínky musely změnit?

Do objektu je nutné investovat. Město si musí uvědomit, že bez jeho podpory kino fungovat nemůže. Kulturní instituce jako divadla, kina, muzea jsou pro lidi službou, ne výdělečným podnikem.

Děkuji za rozhovor.