---

Narodili se v poslední čtvrtině minulého století. Jsou sebevědomí, otevření, vzdělaní a mnohdy obdivuhodně schopní. Říká se jim Generace Y. Jsou každý den online, ale také žijí mezi námi v "offline světě" a dávají o sobě znát nejen na Říčansku. V naší rubrice vám některé tyto mladé lidi představíme. Minule jsme připravili profil Martina Pavlíčka, publikovali rozhovor s Liborem Šebestíkem, Kateřinou Dobrou, Janou Blahníkovou, Lenkou Zvolskou, Terezou Broukalovou, Martinem Válou, Otto Lustigem a dnes vám přinášíme rozhovor s Veronikou Chvojkovou (21).

Už od dětství hraješ závodně tenis. Jak ses k tomuto sportu dostala? Kolik ti bylo let, když jsi s ním začala?

Začala jsem hrát v 7 letech. Oba moji rodiče hráli závodně tenis, i můj starší bratr Martin, takže tenis pro mě byl rodinná tradice, která by se měla dodržet.

Vím, že jsi tenisu musela a pořád musíš věnovat hodně času. Jak často trénuješ?

Bez tréninku to bohužel nejde, musím trénovat každý den dvoufázově, nejméně 3 hodiny tenisu denně plus přidávám podle turnajové sezony 1,5 hodiny kondice denně. Abych se vyvarovala zraněním, tak chodím pravidelně na masáže a občas si dojdu zaplavat nebo do vířivky. Samozřejmě si dávám jeden den v týdnu volno a když jsem hodně unavená po turnaji, tak i víc.

Za jaké kluby jsi v minulosti hrála a pod jakým hraješ nyní?

Začínala jsem v TK Radošovice, ale kvůli trénování a lepším podmínkám jsem přestoupila ve 12 letech do TK Neridé (středočeský klub sídlící v Praze), kde jsem trénovala až do mých 19 let, mezitím jsem si zahrála týmové soutěže ve Francii konkrétně za Villa Primerose Bordeaux, kde jsem hrála 2 roky a v Německu za Blau Weiss Berlin. V 19 letech jsem přestoupila do I. ČLTK Praha, kde jsem dodnes. Minulé dva roky jsem hrála ve Francii za TC Boulogne Billancourt, v Německu za TC Marburg a v Čechách jsem na extraligu hostovala za LTC Pardubice. Ještě jsem hostovala ve více klubech, ale to bych se nedostala k další otázce:-)

Chtěla bych si zahrát ve Wimbledonu

Na jaké jsi momentálně tenisové úrovni, kolikátá na světě?

Momentálně se nacházím po dvouměsíční pauze na 300. místě ženského světového žebříčku WTA a účastním se turnajů s nejnižší dotací 25.000 dolarů a nejvyšší 600.000 dolarů okruhu ITF a WTA. Mým zatím nejlepším umístěním na žebříčku WTA byla 256. pozice.

Jaký byl tvůj největší tenisový úspěch a máš nějaký cíl, který si chceš v tenisu splnit?

Z poslední doby je mým asi největším úspěchem kvalifikování a vítězství prvního kola v Istanbulu na 200.000 turnaji. Z minulých let je to asi vítězství 25.000 turnaje v Nottinghamu. Zatím nejvíc úspěchů jsem ale nasbírala jako juniorka, kde jsem v roce 2004 vyhrála dvouhru nejprestižnějších juniorských světových turnajů jako Osaka Mayors Cup nebo Luxembourg Open a mnoho dalších ve čtyřhře. V té době mi patřilo 6. místo světového žebříčku.

Teď je mým cílem se dostat do první světové stovky WTA a zahrát si nejprestižnější turnaje, Grand Slamy (Australian Open, French Open, Wimbledon, US Open).

Nejraději se vracím do Říčan

Díky tenisu hodně cestuješ po světě. Kde se ti líbilo nejvíce a kam se chceš určitě ještě vrátit?

Zamilovala jsem si Melbourne v Austrálii a Paříž. Taky se vždycky ráda vracím na Floridu a minulý rok mě úplně uchvátila Hawai, kam bych se určitě chtěla znovu podívat, pokud to půjde. Těch míst je tolik, že se to dá jen stěží vyjmenovat. Toužím se podívat jednou do Tibetu, ale to mi s tenisem asi nevyjde a nejraději se vracím domů: do Říčan a Prahy.

Chodila jsi na státní i soukromé Gymnázium v Říčanech. Proč jsi musela odejít na soukromé gymnázium?

S narůstající náročností tréninků a s více turnaji jsem bohužel časově přestala stíhat a na státním gymnáziu mi nebyl umožněn individuální studijní plán, který byl v té době pro mě jediným řešením. Naopak mi velice vyšli vstříc na soukromém gymnáziu, takže jsem po 5 letech ze státního odešla.

Jak se podle tebe od sebe liší (výuka, profesoři, žáci,..) a jak na střední školu vzpomínáš?

Myslím, že by nebylo správné abych srovnávala. Jen můžu říct, že já jsem se díky vstřícnosti paní ředitelky a profesorů cítila lépe na soukromém gymnáziu. Vzpomínám na střední školu velmi ráda, ať už na státní nebo na soukromé gymnázium.

Kromě tenisu zvládáš i studium, letos jsi nastoupila na vysokou školu. Co tě k tomu vedlo?

Dva roky po maturitě jsem se věnovala jen tenisové kariéře, ale časem jsem dospěla k názoru, že se nemůžu spoléhat jen na tenis. Hodně jsem se zajímala o umění a měla jsem v plánu se zkusit dostat na Dějiny umění, ale díky tobě - kamarádce z gymplu - jsem trochu změnila směr a začala jsem navštěvovat kurzy Kulturologie. Poté jsem si chtěla zkusit přijímačky a ty dopadly lépe než jsem čekala a teď studuji 1. ročník Teorie dějin kultury a umění na Filosofické fakultě UK. Opravdu mě to baví a doufám, že budu zvládat jak tenis, tak studium, i když to asi bude hodně těžké.

Máš kromě tenisu ještě nějaké jiné zájmy? Co děláš obvykle, když nejseš na nějakém turnaji?

Před půl rokem jsme se s přítelem nastěhovali do Prahy a konečně naplno začali objevovat její krásy. Když mám volno, ráda chodím do divadla, do galerií, do dobrých restaurací a na "objevovací" procházky Prahou, takže moje volno rovná se kultura.

Kde, jak a s kým by ses nejradši viděla za deset, patnáct let?

To nejsem schopná říct, protože je možné, že se ve svém věku ještě hledám. Ale doufám, že za takovou dobu budu mít po boku milujícího manžela a zdravé děti, ať to bude kdekoli.

Díky za rozhovor.

---

Související články:

05.12.08 Otto Lustig: Nejsem moderní podnikatel
11.11.08 Martin Vála: Baví mě graffiti a práce s lidmi
23.10.08 Tereza Broukalová: Tanci věnuji 7 dní v týdnu
18.09.08 Lenka Zvolská: Má hudba je jako hořká čokoláda
28.07.08 Jana Blahníková: Na politiku nemám ostré lokty
05.05.08 Kateřina Dobrá: Mít dítě ve dvaceti je štěstí
28.03.08 Libor Šebestík: třeba budu velvyslancem v Arábii
22.02.08 Martin Pavlíček: míček nepadá daleko od stromu

---