Jednání říčanského zastupitelstva bývají v posledních měsících hodně sledovaná. Zasedací místnost pravidelně plní lidé z občanského sdružení Klidné město, kteří nesouhlasí se záměrem výstavby regionálního dopravního terminálu v obytné zóně.

Před desítkami uší a očí tady vedení města vyslovilo názor, se kterým nemohu souhlasit. „Zeleň nemá žádný protihlukový efekt,“ zaznělo z úst místostarosty Zdeňka Moudrého (ODS) a souhlasně k tomu přikývla i starostka Adriena Mrázová (SNK-ED).

Místo pro budoucí rondel. Rondelu musela ustoupit značná část zeleně.

Dal jsem si práci a zjišťoval o protihlukové zeleni víc. Je férové přiznat, proč se o problém zajímám. Lidé v okolí železniční trati jsou zatíženi hlučností, která se bude ještě zvyšovat spolu s narůstající rychlostí vlaků na rekonstruované trati. Někde jsou vybudovány protihlukové bariéry. V místech u nádraží je ale jejich stavba technicky velmi problematická, proto se zde protihlukové stěny zřejmě stavět nebudou.

Touto cestou by mělo podle studie jezdit 250 autobusů denně. Zeleň by tu pak nebyla.

Je tu „jen“ pás doplňkové a ochranné zeleně. Místo něj však město uvažuje postavit autobusový terminál a parkoviště pro stovky aut zcela bez ohledu na to, že je v územním plánu pozemek označen jako zeleň. Nejenže padne poslední zvuková bariéra, ale už tak vysokou hlukovou zátěž navíc znásobí provoz aut a autobusů.

Bydlím nedaleko a cítím, že by se kvalita bydlení v této části města znatelně zhoršila.

Tolik k vysvětlení motivace mého článku, teď k podstatě problému. Spolu s odborníky z Centra dopravního výzkumu jsme hledali různé studie o vlivu zeleně na hluk.

Vědci měří různě a jejich čísla nejsou shodná, to přiznávám. Vysokou roli přisuzují zeleni studie z dalekého východu. Podle japonských výzkumů můžou dobře vzrostlé pásy stromů a keřů snížit hladinu hluku velmi výrazně. Na každé tři metry vzdálenosti od zdroje o celé 3 decibely.

Pokud se cesta rozšíří, padne jediná bariéra mezi rodinnými domy a tratí.

Důležitá je kombinace různých druhů dřevin a křovin, jde především o zachování několika pater porostu. Dřeviny by měly mít spíše tvrdé a velké listy (javory apod.). Pro ilustraci uvádím obrázek navrženého pásu zeleně podél Jo-ban expressway.

Když se v mysli znovu podívám na to, jak lehce představitelé města Říčan, které se hrdě hlásí mezi „Zelená města“, vliv zeleně zpochybňují, dovolím si jízlivost: kolik let jsme za Japonci? Hodně a nemusíme ani srovnávat jejich vlaky na magnetických polštářích s našimi příměstskými oklepanými soupravami.

Zeleň se díky stavbařům mění v skládku.

Buďme ale důkladnější než naši volení zástupci. Je to jediná cesta, jak v podobných sporech uspět. Nám nestačí věta: jeden Japonec povídal. Pojďme se pro další inspiraci podívat tentokrát na Západ do amerického města St. Joseph. To řešilo otázku protihlukové ochrany podél dálnic, ve vydaném memorandu se zavazuje snižovat hlučnost několika opatřeními.

V jedné z kapitol se píše: „Vegetace má protihlukový efekt pouze, pokud je širší než 100 stop (cca 30 metrů), přičemž musí být hustá tak, aby skrze stromy a keře nebylo vidět na silnici nebo jiný zdroj hluku.“ Memorandum zdůrazňuje, že zeleň má ještě důležitou funkci estetickou nebo psychologickou – tvoří vizuální bariéru. Dodávám, že z pohledu hygienického navíc vegetace produkuje kyslík a brání šíření škodlivého prachu v ovzduší.

Zeleň vytváří zelenou bariéru i ve směru do centra.

A jako bonus ještě jedno technické memorandum ze Spojených států. Jde o komplexní pohled odborníků ze státu Severní Karolína, kteří také tvrdí, že zeleň redukuje hlukové zatížení. Studie prokázaly, že 61 metrů široký pás vegetace snížil hluk o plných 10 dB.

Se zelení je třeba v protihlukových opatřeních počítat! Určitě jste si všimli a přiznávám to, že studie americké jsou opatrnější. Poctivá měření nemusejí být vždy shodná. Na druhou stranu deset decibelů už je z hlediska hlučnosti pěkný rozdíl. Stupnice v decibelech má logaritmický průběh, zvýšení o 6 dB znamená dvojnásobnou hlasitost. Snížení o 10 dB tak představuje několikanásobně nižší hladinu hluku. Je jasné, že nemá cenu vytvářet kolem trati desítikilometrové pásy zeleně, když větší efekt mají samozřejmě technické protihlukové bariéry. Jenže u říčanského nádraží žádné bariéry stát nemají a zelený pás vzrostlých stromů byť náletových se tu nachází. Víceméně jde o to, aby ho někdo nepokácel.

Ještě váháte, že zeleň nemůže s hlukem nic udělat? Ještě dáte na důvěru, kterou v mnoha ohledech jistě oprávněně dáváte svým zástupcům na radnici? Máme za sebou názory ze Západu i z Východu, pojďme k nám. Odborný článek Ludvíka Huleše dává také zajímavý vhled na roli zeleně v protihlukových opatřeních. Nervová soustava je i ve spánku v neustálé činnosti, v podvědomí je lidský organismus schopen zaregistrovat všechny zvuky vyšší než 50 dB a nemůže se adoptovat.

Stavbaři si kvůli parkování pokáceli několik stromů.

Zhruba v takových hodnotách žijí desítky obyvatel na obou stranách říčanského nádraží. Autor zdůrazňuje roli nejenom stromů, ale třeba také pouhé trávy. Rozlehlá příznivě nakloněná louka totiž dokáže hluk také tlumit. Co víc, přirozenou hlukovou clonu tvoří už jenom zkypřená vzduchem bohatá půda. Intenzivní zvukové vlny se různě odrážejí, rozptylují a tím slábnou. Podle Huleše se takto sníží hlučnost o 7-10 procent!

Myslím, že tento argument už nebudou někteří zastánci autobusového terminálu vůbec akceptovat. Na místě chtějí něco jiného: hlukově jednoznačně negativní rozlehlou asfaltovou točnu pro autobusy nebo parkoviště.

Je dobré, že se přemýšlí o rozvoji města, ale nejde to dělat na úkor práv obyvatel. Hygienické normy mluví jednoznačně. Pravda je, že současné normy zeleň nepovažují za dostatečné technické opatření ke snížení hluku. To ale přeci nevadí, záleží na shodě investora, obyvatel a volených zástupců.

Bydlíme u trati a není nás mnoho - dvě tři stovky, možná pět. Stavba koridoru probíhá vedle našich domů, mnozí šlapou každé ráno bahnem a mnohým se klidná ulice změní v korzo.

Pod tratí některým lidem dokonce začaly domy praskat. Je to dáváno do souvislosti s provozem nákladních aut ze stavby.

Mrmláme, ale víme, že koridor pomůže spoustě lidí a samotné nádraží musí být přístupné. Nu což, grilování na zahradě jednou za čtvrt hodiny přeruší dva brzdící vlaky. Člověk si zvykne.

Přiznám se ale, že na další stovky autobusů si zvykat nechci. Kromě toho, že si myslím, že by autobusové linky měly i nadále končit na stanici pražského metra, je jedním z důvodů mého nesouhlasu také zeleň u trati.

Pro mě i další sousedy mají stromy zásadní význam, a to i protihlukový. Vlastně nic zvláštního nepožadujeme.

Nám by stačilo, aby se stávající zeleň na obou stranách nádraží dál nekácela a navíc, aby byla vegetace na současných pozemcích města postupně doplňována alespoň na úroveň čtyřiceti metrového pásu souvislé zeleně! Nákup stromů a keřů rádi pomůžeme zajistit.

Více informací o občanském sdružení Klidné město od 1. 12. 2007 na www.klidnemesto.cz. Sdružení občanské město posílá starostce města Říčany otevřený dopis (PDF) ohledně autobusového nádraží v Říčanech.

Související články:
11.09. Autobusové nádraží je pro Říčany ideální
29.08. Autobusové nádraží v Říčanech si nepřejete
16.08. Autobusové nádraží v Říčanech: hledá se místo
19.07. Zamoří autobusy město Říčany?

Autor Vladimír Kořen je členem správní rady občanského sdružení Klidné město. Autor je redaktorem České televize, tento článek však vyjadřuje pouze jeho osobní občanský postoj.

Názory uveřejněné v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko serveru Říčansko.info.