Na otázky ohledně Základní školy Říčany v Bezručově ulici odpovídala ředitelka Marie Lejčková.

Kolik letos nastoupilo do školy prvňáčků?

Do prvního ročníku letos nastoupilo 83 žáků. Jsou umístěni ve čtyřech třídách tak, abychom nižším počtem zajistili dostatečný individuální přístup a prostor pro bezproblémový vstup doškoly.

Jaké aktivity vaše škola v loňském roce vyvíjela?

Loňský školní rok byl jednoznačně rokem zcela mimořádným. Oslavili jsme sto let od založení školy. Prošli jsme rozsáhlou rekonstrukcí. Obě události se promítly do organizace a života školy. Přesto se podařilo uskutečnit řadu nových akcí: žáci šestého ročníku se zúčastnili adaptačního pobytu v přírodě. Cílem bylo usnadnit žákům přestup na vyšší stupeň, sžít se s novými spolužáky a poznat nového třídního učitele. Akce byla velmi zdařilá a prospěšná.

Další novou aktivitou bylo navázání spolupráce s okolními školami. Vedla nás myšlenka vzájemně přiblížit děti z různých typů škol s různými výukovými programy. Chtěli jsme dětem ukázat, jak fungují tyto školy a dát jim možnost navázat nová kamarádství. Pro děti z prvního stupně jsme získali partnerskou školu Magic Hill – soukromou jazykovou školu z Říčan.

Uskutečnili jsme tři společné akce. Žáci prvního ročníku navštívili Magic Hill, kde pro ně bylo připraveno projektové vyučování. Žáci soukromé školy navštívili naše prvňáčky a společně strávili příjemné dopoledne. Oslavu dne dětí prožily obě školy společně. Program pro ně připravili naši páťáci.

Starším dětem jsme vybrali jako partnerskou školu soukromé gymnázium z Babic Open Gate. Proběhla dvě setkání. Naše škola připravila turnaj v sálové kopané a gymnázium nás pozvalo na plavecké závody do Babic. Na webu jejich školy jsme se mohli přesvědčit o tom, že i děti z Open Gate byly s akcemi velmi spokojené. Třetím partnerem školy se stala mateřská škola Čtyřlístek. U této spolupráce nám šlo především o to přiblížit budoucím prvňáčkům prostředí školy a odbourat případné obavy spojené se zahájení školní docházky. Děti jsme pozvali k nám do školy, do prvních tříd, uspořádali jsme pro ně Den dětí a vánoční koncert. Vzhledem k tomu, že se spolupráce daří, rádi bychom v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli.

Velmi zdařilými akcemi byly i dvě akce spojené s oslavami výročí založení školy. První byla naplánovaná přímo na den výročí 1. 12. 2006. Ten den se učilo „postaru“. Děti i učitelé prvního stupně se přenesli o sto let zpět a vyzkoušeli si, jak se dříve učilo. Součástí výuky bylo i dobové oblečení. Den začal úsměvně, tak, jak bylo dříve zvykem: třídy přišly pozdravit pana řídícího – tedy paní řídící. Pak už se rozběhl rozsáhlý projekt v jednotlivých třídách. Na vyšším stupni pak probíhal den trochu jinak. Žáci vyhledávali a zpracovávali informace z historie školy, města i tehdejšího světa. Výstupem pak byly velmi pěkně zpracované nástěnné panely.

Druhá akce proběhla v den otevřených dveří 9. června 2007. Ač byla sobota, děti ji prožily ve školních lavicích. Hostům ukázaly co je to tvořivá škola a co vše se dá do výuky zahrnout. Ve všech třídách probíhaly dílny s netradičními formami výuky. Bavili se nejen děti, ale i hosté. Tímto programem jsme chtěli rodičům ukázat, kam by měla směřovat škola v dalších letech, a co jsme zakotvili do motivačního hesla našeho školního vzdělávacího programu.

V průběhu roku pak proběhla i řada dalších akcí, které jsou již tradicí školy a o nichž si může každý přečíst na našich webových stránkách (www.2zsricany.cz). Za všechny se zmíním alespoň o jedné. Tou končíme tradičně školní rok. Jde o slavnostní vyřazení žáků devátých tříd. Je to společenská událost a i letos byla velmi pěkná a pro všechny zúčastněné silně emocionální.

Co chystáte nového?

Co chystáme nového? Určitě chceme pokračovat v tradičních akcích školy a rozvíjet Přijdou i aktivity nové, ale ty si prozatím nechám jako tajemství naší školní kuchyně.

Loni jste měli 100. výročí od založení školy. Jak jste to oslavili?

Oslavy stého výročí jsme připravovali již rok předem. Základní myšlenkou bylo oslavit výročí s žáky tak, aby cítili sounáležitost se svou školou, a přiblížit školu veřejnosti tak, aby si mohli sami o ní utvořit obrázek. Sestavili jsme poměrně náročný program.

Akce pro děti: Den výročí – projektové vyučování, Velký sportovní den – odděleně pro žáky 1. a 2. stupně, Den dětí pro partnerské školy. Akce pro veřejnost: Den otevřených dveří , Výstava v MěKS v Říčanech.

Do všech akcí jsme investovali mnoho času a práce „navíc“. Dnes mohu zcela zodpovědně říci, že se věc podařila. O tom svědčí i ohlasy na webových stránkách města Říčan, kde jsme se dočetli, jak se u nás hostům líbilo. Bez velkého nasazení řady pedagogů by však akce neměla takový ohlas. Patří jim mé velké poděkování. Další velké poděkování patří i všem našim sponzorům. Bez jejich přispění bychom akce jen těžko zafinacovali. Jejich příspěvky nás přesvědčily o tom, že si naší školy váží a mají důvěru v naše aktivity.

Jistě jste také měli radost z rekonstrukce školy a nové tělocvičny.

Rekonstrukce školy byla obrovskou událostí. Ještě v dubnu loňského roku by se nám o ní ani nesnilo. Když jsem byla v polovině května 2006 pozvaná k paní starostce, zatočila se mi z jejích informací hlava. Sen o kterém jsme společně s bývalým panem ředitelem P.Špačkem snili v dobách, kdy jsme řešili řadu problémů s chodem školy, začal mít najednou jasné obrysy. Celé prázdniny jsem však měla v hlavě myšlenku, jak sladíme běžný chod školy s přestavbou. Obavy a pesimismus skončily v okamžiku, kdy se objevili naši noví partneři – pracovníci dodavatelské firmy.

Jen díky jejich pochopení se dalo vše zvládnout, aniž by utrpěla výuka. Ta trocha hluku a špíny stálo zato. Se zálibou se dívám na nový kabát budovy, při cvičení v tělocvičně obdivuji její nový vzhled a účelnost, často chodím „kontrolovat“ děti ve školní družině a kochám se nádherným výhledem z oken půdní vestavby a zalévat venkovní terasu chodím zcela pravidelně. Prostě jsem ráda, že jsem se těchto změn jako ředitelka mohla účastnit.

Ale už nyní mám v hlavě další sen - provedení rozsáhlé rekonstrukce uvnitř budovy. Počínaje výměnou odpadů, novými sociálními zařízeními, výměnou dlažeb, úpravami ve školní jídelně, úpravami šatnových bloků a konče vytvořením prostor pro aulu – víceúčelový sál školy. O mém snění ví i představitelé města. Uvidíme...

Naopak úmrtí paní učitelky Zdeňky Márové bylo jistě velkou ránou a smutnou zprávou pro ty, kteří ji znali...

Jak už to v životě chodí, dobré střídá i zlé. Ani naše škola nebyla ušetřena tohoto pravidla. Den poté, kdy jsme si připili na zdar našeho školního vzdělávacího programu, který jsme vypravili do světa, přišla nepochopitelná zpráva o úmrtí naší paní učitelky Zdeňky Márové. Šok pro učitele i děti. Atmosféra ve škole byla rázem na bodu mrazu. Přesto jsem s úžasem i pýchou sledovala, jak citlivě reagovaly naše děti. Během hodiny se utvořil před ředitelnou jakýsi oltář či pamětní deska. Na ní byly desítky vzkazů pro paní učitelku, objevily se svíčky a květiny. Naše Zdenička byla milovaná dětmi a respektovaná kantory. Její úsměv chybí ještě dnes!

Letošní rok je pro základní rok přelomový v tom, že byly zavedeny rámcové vzdělávací programy. Co to znamenalo a znamená pro Vaší školu?

Je-li letošní rok skutečně přelomový, jak hlásají všechna média, by bylo diskutovatelné. Já osobně si myslím, že pokud škola pracuje v duchu moderních trendů, pak tak zásadní změna s novým učebním programem nenastává.

Vzhledem k tomu, že již více jak deset let učíme podle školního vzdělávacího programu Národní škola, není náš vlastní ŠVP ničím příliš novým. Pokud by si čtenář vzal k ruce dva zásadní školské dokumenty – Rámcový vzdělávací program (dokument – povinný rámec pro tvorbu vlastních ŠVP) a učební osnovy Národní školy, viděl by velkou podobnost v zásadních myšlenkách obou dokumentů. Škol, které učily již dříve podle učebních osnov Národní škola, nebylo v republice mnoho.Kdysi jsme svedli boj s rodičovskou veřejností, abychom si program obhájili a byli jsme mezi prvními, komu byla udělena výjimka MŠMT začít učit podle tohoto programu na celé škole, tj. ve všech ročnících najednou. Dnes víme, že jsme volili správně. Náš školní vzdělávací program nese motivační název „Škola pro život“ a je veden myšlenkou učit děti nikoli pro sumu vědomostí, ale pro praktický život. Celé jeho znění naleznete na webu školy.

Jak jste se vypořádali s povinnou výukou cizího jazyka od třetí třídy?

Výuka cizích jazyků od třetí třídy probíhala již v loňském školním roce. Učitelů s potřebnou kvalifikací máme dostatek. Jde o učitele prvního stupně, kteří si v rámci celoživotního vzdělávání rozšířili svou kvalifikaci. V prvním roce jsme trochu hledali a experimentovali, ale nasbírané zkušenosti jsme již promítli do ŠVP. Děti výuku zvládají dobře. Mnohé již měly za sebou různé kurzy ze školky či zájmové činnosti a vzhledem k tomu, že jsou obklopeny informačními technologiemi, není pro ně výuka jazyka ničím zvláštním.

Máte přehled, odkud žáci pocházejí? Bydlí většina v Říčanech, nebo hodně dojíždějí z menších obcí?

Nejvíce žáků naší školy je ze spádové oblasti – Říčany a přilehlé obce. Stále častěji se k nám přihlašují i žáci z širšího okolí: Světice, Strančice, Jevany, Kostelec n.Č.l., Vyžlovka, Zvánovice, Mnichovice, Struhařov, Mukařov, Škvorec, Klokočná, Kolovraty, Babice. Pokud se dotazuji na důvod, proč mají zájem o naši školu, bývá mi odpovězeno: „Dojíždíme za prací do Prahy a jste na trase“. „Máte dobré jméno, mám dobré reference“. „Líbily se nám Vaše webové stránky“.
„Máte širokou nabídku zájmových kroužků“. „Jste škola městského typu“. „Měli jsme v minulé škole problémy“ apod.

A co učitelský sbor?

Naši pedagogové jsou z velké části místní. Jen asi třetina sboru dojíždí z okolí. Praha, Mnichovice, Kostelec, Kutná Hora, Kolovraty. Sbor je z 80% plně kvalifikovaný. I v letošním roce nám musí pomáhat pět pedagogů – důchodců. Zájem o profesi je ze strany mladých trvale malý a pro některé aprobace se nám opakovaně nedaří získat kvalitního učitele. Nyní byl trochu problém, jak nahradit paní uč. Márovou – jazykářku. A opět, jak už to v životě chodí, náhoda nám dala možnost vyzkoušet něco nového. Přijali jsme pana učitele původem z USA, který se do Čech přiženil. Ač právník, řadu let pracuje jako učitel anglického jazyka na základních školách, vede kurzy angličtiny a španělštiny. Je to trochu sázka a risk, ale možná i šance posunout výuku jazyka někam dál. Uvidíme, jak zdařilý tah to byl.

Děkuji za rozhovor.

Související články:
20.12.06 II. ZŠ Říčany má novou tělocvičnu
11.10.06 Marie Lejčková: letos oslavíme 100. výročí základní školy