V textech, které se objevují v názorové rubrice serveru Říčansko.info nebo v diskusních fórech pod články, se mnohdy objevuje kritika věcí veřejných a nápady na další zlepšování. Nejčastější odpovědi politiků občanům se pochopitelně točí kolem peněz. Luxus výběru, kam peníze investovat, je spíše výjimečný. Spíše se řeší, kde na to či ono základní vybavení vzít. Asi žádná městská či obecní kasa „netrpí“ přebytkem peněz.

Dnešní otázka, jak zvýšit příjmy měst a obcí, je tedy zcela na místě. Hledání odpovědi mají kvalitní komunální politici přímo v popisu práce, občané zase mají právo toto snažení průběžně hodnotit – a čím větší povědomí o dění ve městě nebo obci mají, tím lépe se mohou rozhodovat a i společenská diskuse může být přínosnější.

Článek Jak zvýšit příjmy obcí a měst, aneb Sedm praktických rad, který publikoval Luděk Tesař ze společnosti Regionservis v posledním vydání časopisu Moderní obec, tak výborně zapadá do probíhajících diskusí i na Říčansko.info. Text v původním znění si můžete zatím zdarma přečíst na webu Moderní obce.

V našem článku se pokusím zmíněné rady shrnout, zestručnit argumenty a tipy Luďka Tesaře, a také sem tam doplnit související „říčanské“ odkazy. Samozřejmě je dobré myslet na to, že na následujících řádcích jde o obecnou teorii, praxe může být obtížnější. Jistě také existují jiné recepty a tento nemusí být nejvýstižnější, nejlepší a spasitelný.

1. Kdo vlastně „živí“ města a obce?

Výše základních příjmů vašeho města nebo obce záleží na těchto faktorech:

• Počet obyvatel obce – čím více má město či obec lidí přihlášených k trvalému pobytu, tím větší přísun dostane ze státního rozpočtu. Podle Luďka Tesaře se obci vyplatí motivovat finančně občany, kteří v ní bydlí, ale nejsou přihlášeni k trvalému pobytu, aby se pod její křídla zaregistrovali.
  
• Úspěch podnikatelů – živnostníci jsou v tomto případě pro samosprávu nejcennější občané. Obci zůstává 30 procent výnosu z daně, kterou osoby samostatně výdělečné platí. Pokud se ze živnostníka stane právnická osoba, záleží pak na sídle firmy (nikoliv místě podnikání), kde odvádí daně.
• Koeficient u daně z nemovitosti – obec jej může zvýšit nebo snížit podle zákona obecně závaznou přihláškou.
• Rozloha – čím větší rozlohu město nebo obec má, tím vyšší má příjem.
• Počet zaměstnanců – ti, co mají v dané obci místo výkonu práce, se z hlediska obecní pokladny také počítají, přinášejí ale malé objemy peněz.

Obcí na Říčansku se výrazně dotýká první bod – počet trvale přihlášených občanů. Nově přistěhovalí lidé často ihned nemění trvalé bydliště, protože je k tomu v podstatě nic nenutí, navíc je to stojí čas kvůli běhání na úřadech. Například Říčany mají oficiálně 12 357 obyvatel, některé odhady mluví ale až o 17 tisících. Tento rozdíl tedy městskou kasu poznamenává.

Naopak ze živnostníků by mohly mít zdejší obce radost – jak jsme napsali v nedávném článku, na Finančním úřadu v Říčanech je zaregistrováno mnohem více podnikatelů, než v nedalekém a nemalém Benešovsku.

Daňové výnosy obcí jsou určeny aktuální reformou, kterou jsme s ohledem na město Říčany probírali se zastupitelem Jaromírem Jechem v rozhovoru Vydělají Říčany na reformě veřejných financí?, ještě dříve jsme publikovali článek Prospěje Říčanům daňová reforma?

Jakými dalšími způsoby lze naplnit veřejnou pokladnu?

2. Má radnice strategii?

Plánovat, plánovat, plánovat. Získání peněz do městské kasy je podle autora Luďka Tesaře snazší, než to na první pohled vypadá. Má-li vedení města jasné priority, finance se nacházejí lépe. Důležitý je tzv. Strategický plán rozvoje města a obce, který definuje cíle samosprávy, konkrétní rozvojové projekty a informuje veřejnost o nových příležitostech a záměrech.

Přístup, kdy samospráva volí cíle podle dotací, je špatný. V této souvislosti autor kritizuje známé „porcování medvěda“ v Parlamentu. Je také omylem se domnívat, že lidé-turisti jezdí jen za památkami, důležité jsou i zážitky.

Doplňme, že Říčany disponují tři roky starým Strategickým plánem rozvoje města Říčany, na který loni navázal Akční plán, o kterém jsme psali ve článcích Říčany schválily svou budoucnost a Pět slibů města Říčany.

Připomeňme, že o získání dotací pro tuto oblast se stará i organizace MAS Říčansko, která pro tento účel připravila vlastní dokument obsahující strategii regionu. Zatím jsme vám ji představili v prvním díle seriálu Strategický plán pro Říčansko.

3. Mají úředníci motivaci?

Aby samospráva mohla fungovat, musejí být její zaměstnanci motivování. Motivací se přitom nerozumí jen finanční ohodnocení, ale i možnost zlepšování, vzdělávání, kolektiv, apod. Na to by měli dbát především tajemníci a vedoucí zaměstnanci. Pokud se projektu ujme osoba bez motivace, je předurčen k neúspěchu.

Autor doporučuje, aby si samospráva objednala realizaci některých projektů u externího dodavatele. V případě úspěchu pak může dostat další příležitost, nebo odměna může být závislá na výsledku práce.

4. Fungují organizace efektivně?

„Do roku 2013 lze ke každé koruně získat až čtyři další koruny dotací (nejen z EU),“ píše Luděk Tesař a doporučuje šetřit na provozních výdajích. Častým jevem ve městech je výskyt mnoha forem organizací, které nemají motivaci k efektivnímu hospodaření. Ze zvyku města a obce některé činnosti dotují, aniž by se ptaly, zda je ztráta nutná. Snížené vstupy do dotovaných veřejných prostor mají ten efekt, že si lidé takových služeb ani neváží. Založení obchodní společnosti městem automaticky neznamená, že úředníci dosáhnou efektivnějšího hospodaření.

5. Komerční úvěry?

Spolu s dotacemi lze využít půjčku od komerčních bank. Obec je pro banku nejlepší klient, protože má garantované příjmy (daně od svých občanů). Na tuto výhodu by měla samospráva při jednání s bankovním ústavem myslet a pokusit se vyjednat nejlepší podmínky.

Připomeňme, že o jednom z nejvýznamnějších úvěrů v Říčanech bylo nedávno rozhodnuto v souvislosti s výstavbou nové základní školy. Město potřebovalo 100 milionů korun, přičemž úvěr na dobu 12 a půl roku městu poskytne Česká spořitelna.

6. A co dodavatelský úvěr?

Chytrou a účinnou metodou je dodavatelský úvěr – obec ho může využít tehdy, pokud staví a dotaci očekává až po kolaudaci. Dodavatel může financovat celý projekt po dobu výstavby a finančně jej krýt, platbu pak obdrží ve chvíli, až město obdrží dotaci. Do těchto výběrových řízení se hlásí obvykle velké firmy, které poskytují jistotu.

7. Spolupracuje město se soukromníky?

Město či obec může využít i soukromý kapitál kupříkladu při renovaci prostředí. Na tom má zájem jak obec (bude vypadat lépe), tak soukromý vlastník (vylepší svůj majetek). Vlastník si opraví dům a obec mu na to přispěje určitou částkou. V případě jasných podmínek není třeba komisí, výběrů a politikaření.

Tento text vychází ze článku Jak zvýšit příjmy obcí a měst, aneb Sedm praktických rad Luďka Tesaře, který vyšel v březnovém vydání časopisu Moderní obec.

Tento článek není oficiálním stanoviskem serveru Říčansko.info ani (jediným) návodem na zvýšení rozpočtu měst a obcí, ale může případně posloužit jako podklad k diskusi mezi občany a jejich volenými zástupci, kterou Říčansko.info podporuje.