V první části rozhovoru, kterou vám dnes na Říčansko.info přinášíme, vypráví Rostislav Broukal o svých začátcích a lékařském řemeslu. Komentuje také situaci ve zdravotnictví na Říčansku.

V roce 1990 jste promoval na 3. LF UK. Co vás přivedlo k lékařskému povolání?

Nikdo z mé rodiny (ani když jsem šel hluboko do rodokmenu) jako lékař nebo vůbec ve zdravotnictví nepracoval. A já si musel hledat k oboru chvíli cestu. V roce 1980 jsem odmaturoval na říčanském gymnáziu a v té době mě přitahoval moderní obor ekologie krajiny a přírodní vědy vůbec. Proto jsem se původně hlásil na přírodovědeckou fakultu. Ovšem velký počet uchazečů způsobil, že na první pokus jsem v přijímacím řízení neuspěl a hledal nějaké náhradní řešení. Přihlásil jsem se na nadstavbové středoškolské studium hygienická služba ve Vinohradské nemocnici v sousedství 3. lékařské fakulty.

Během studia hygieny jsem ke zdravotnictví natolik "přičuchl", že jsem se po odborné maturitě na studium lékařství přihlásil. Lékařská fakulta na Vinohradech byla v té době chápána jako navazující na obor epidemiologie, hygienická služba. Od té doby se profil fakulty změnil na více všeobecný, přesto má stále k veřejnému zdravotnictví blízko.

"Začínal jsem v říčanské nemocnici"

Obvodní  lékař byl v té době skutečně chápán spíše jako méně atraktivní obor se spoustou administrativy a moc mladých doktorů, zvláště mužů, na tento obor nechtělo. Spíše tíhli ke klinickým oborům, kde měli možnost více se rozvíjet a dále studovat. Ovšem v době, kdy jsem končil studia, se dost měnila struktura zdravotnictví i studia na lékařských fakultách a začal se měnit i pohled na pozici obvodního doktora.

Vznikaly odborné společnosti – pro praktické lékaře je to společnost všeobecného lékařství. A tato společnost začala budovat preciznost tohoto oboru, což ho činilo zajímavým. Musím ale upozornit, že když já jsem končil fakultu v šestém ročníku, tak ještě stále platily takzvané umístěnky. Lékař dostal po ukončení studia umístění v nějaké okresní nebo krajské nemocnici. O oblast Prahy byl extrémní zájem, takže lékaři často začínali v menších zařízeních například v severočeském kraji.

Výjimka byla, když chtěl někdo pracovat na postu obvodního lékaře. A v Říčanech už v té době začala populace obvodních lékařů stárnout. Proto jsem se rovnou po ukončení fakulty přihlásil na krajský úřad s žádostí o umístění v Říčanech na pozici obvodního lékaře a bylo mi vyhověno.

Ovšem lékař nemůže hned po skončení studia samostatně ordinovat.

Absolventi lékařských fakult skutečně nemohou ihned po skončení školy nastoupit přímo na místo praktika. Lékař, který chce v tomto oboru pracovat, musí mít atestaci v oboru praktické lékařství a široké znalosti a zkušenosti.

V době, kdy jsem ukončil studium, jsem se přihlásil do předatestační přípravy a začal pracovat na interním oddělení říčanské nemocnice a školil jsem se další tři roky, ty jsou pak završené atestační zkouškou. Zkouška není jednoduchá, pro zajímavost v mém zkušebním termínu nás úspěšně absolvovala jen čtvrtina.

"Hodí se mi, že znám pacienty i jejich rodiče"

V čem spatřujete hlavní roli, úlohu a výhody praktického lékaře oproti jiným specializacím? Jak moc má být toto povolání o medicíně a nakolik o vztazích a sledování rodinných souvislostí? Koncept rodinného lékaře je v posledních letech jakýmsi návratem do první republiky a dále.

Máte pravdu, v současné době se na ten obor začíná takto pohlížet a praktické lékařství se snaží tyto myšlenky v praxi využívat. Myslím si, že zvláště na malém městě, kde pacienty často osobně znám a znám jejich rodiče, se to i hodí. Člověk už si může některé věci dávat do souvislostí, zvláště třeba u dědičných onemocnění jako například diabetes, kardiovaskulární onemocnění apod. U dalších generací se mohou projevit sklony k těmto onemocněním a je třeba na ně s předstihem myslet třeba i v rámci prevence. Když takový vesnický lékař dobře zná souvislosti, může to být pro pacienty velmi prospěšné.

Znalosti prostředí a zkušenosti s chorobami, kterými trpěli dědeček nebo babička, mohou být přínosem. Já v praxi působím od roku 1993 a začínají se mi v ordinaci objevovat děti rodičů, které mám od mládí v evidenci.

Chtěl jste od začátku působit jako praktický lékař, nebo jste měl vyhlédnutý jiný obor?

Zajímaly mě a stále zajímají i obory, které jsou trošku akčnější. Po celou dobu studia jsem chodil v rámci brigády na Záchrannou službu hlavního města Prahy, kde jsem býval zařazován do výjezdových skupin. V oboru praktického lékaře máte možnost najít si vlastní parketu – je to velice široká oblast a člověk si může zvolit přístup, který mu vyhovuje.

Působíte krom své praxe stále ještě i u záchranné služby?

Ne, že bych nechtěl. Ale v současné době už na záchranku z časových důvodů nechodím. Záchranná služba je koncipována jako samostatný moderní obor, který je rozpočtován a veden krajským úřadem a má svůj vlastní kádr kmenových školených lékařů a záchranářů včetně plně profesionální techniky.

Před dvěma lety se koncepce záchranky měnila, došlo se k tomu, že pouze o sobotách a nedělích je přes den posilována lékaři z ambulantních praxí, aby se vykryl zvýšený počet pacientů. Já jsem na záchrance plnohodnotně pracoval, ale v současné době z mé práce vyplývá spousta dalších povinností a už mi nezbývá čas, kdy bych na ty služby chodil.

"I v době dovolených se lékaři zastupují"

Funguje vůbec ještě lékařská pohotovost, nebo je v Říčanech pro případ nouze už jen výjezdové stanoviště Záchranné služby?

Pohotovost stále funguje, ale odpoledne, když přijde akutní pacient s akutním problémem, tak pokud není přítomný lékař, který je například na výjezdu, je k dispozici  školená zdravotní sestra. Ta je pacientovi schopná zajistit první pomoc a odešle ho na interní nebo chirurgickou ambulanci, která má nepřetržitý provoz. O víkendech pak jako posila na pohotovosti působí ještě druhý lékař, který nevyjíždí k případům.

Užitečná informace pro pacienty je, že my praktičtí lékaři i v době dovolených máme povinnost se vzájemně zastupovat, pacient s akutním problémem bude tady na středisku vždycky někým ošetřen.

Říčany se v posledních letech potýkají s nedostatkem lékařů. Jaké si myslíte, že jsou příčiny tohoto stavu, samozřejmě především mezi praktickými lékaři?

Máte plnou pravdu – s těmito problémy se nepotýká jen Říčansko, ale další celé velké regiony. Populace lékařů stárne. To je fakt. V současné době je málo mladých lékařů, kteří by mohli uvolněná místa obsadit.

Je to způsobeno jednak tím, že lékař, který by mohl nastoupit na místo praktického lékaře, musí mít atestaci a atestační příprava je dlouhá, náročná a nákladná. Ve chvíli, kdy je profesně plně připraven a má zájem o místo například v Říčanech, musí si zjistit, zda Krajský úřad ve spolupráci s pojišťovnou má v úmyslu vyhlásit výběrové řízení na obsazení místa praktického lékaře v dané lokalitě. Pokud tomu tak je, do výběrového řízení se přihlásí a pokud uspěje, získá od krajského úřadu registraci. A může požádat zdravotní pojišťovny o uzavření smlouvy. Pokud má příslušné prostory, vybavení a všechny náležitosti.

"Není mnoho těch, kteří by chtěli být praktickým lékařem"

Je možnost lékařskou praxi zdědit nebo koupit?

Druhá varianta je ta, že by ordinaci převzal po starším kolegovi. Musím říct, že v tomto smyslu není podle mého názoru legislativa dotažena do konce a ačkoliv ČLK v tomto směru značně intervenovala, vždycky se problematika v pralamentu odsunula. Proto máme tolik kolegů v důchodovém věku takzvaně přesluhujících, kteří stále čekají, až právní stránka předání praxe bude jednodušší a rychlejší.

Čili je pro ně snazší v praxi pokračovat, než jí předat někomu mladšímu?

Ano, převod praxe není jednoduchá záležitost. Je to otázka nějakého půl roku a velkých administrativních komplikací. Nikdo moc nechce tuto úřednickou mašinérii rozbíhat. Existují návody, jak založit společnost s ručením omezeným, kde by se to dalo snáze jaksi překlopit, ale jak říkám, je to spíš otázka právnická a není jednoduchá.

Navíc není mnoho lékařů, kteří by měli zájem povolání praktického lékaře vykonávat.

Jak to?

Prestiž oboru sice v posledních letech vzrůstá, ale pracovní a časová zátěž s tím spojená společně s mnoha administrativními úkony nutnými pro běh praxe jsou mnohdy odrazující. Člověk je pořád v práci. Lékař, který takto samostatně pracuje a vede svou ordinaci, si musí vše zařídit sám, musí mít sestru a je zodpovědný za její práci, musí si sehnat materiál, vybavení, vést účetnictví, všechno musí obsáhnout. Oproti tomu lékař v nemocnici je zaměstnanec a ve spoustě věcí se může spolehnout na pohodlí zázemí instituce, pro kterou pracuje.

Jak se díváte na trend ordinací v supermarketech?

Je to spíš náhražka a jen takové aktuální řešení nedostatku praktiků. Je to spíš továrna, lékaři tam chodí jen do práce. Ale chybí tam ta zkušenost praktika - je tam anonymita. Lékaři se střídají. Je to úplně stejné, jako kdyby pacient šel na pohotovost, kde je pokaždé jiný lékař, který toho pacienta nezná, nezná jeho problémy a neřeší je v širších souvislostech. Což si myslím, že není úplně správně.

V našem oboru je úskalí, že například přijde pacient, kterého znám dvacet let, a vím, že třeba měl osobní problémy v rodině a mohu tak odhadnout, že se jeho aktuální problém nesetkává s tím, že je mu špatně od srdce, ale je mu špatně spíše po psychické stránce. A to anonymní lékař v supermarketu neví. Nemá možnost s pacientem navázat ten trochu osobnější kontakt, který by se svým praktikem měl mít.

"Máme v péči asi 2 600 pacientů"

Jaký je postup, pokud se někdo nový chce zaregistrovat u praktického lékaře a ten má plno?

Blýská se na lepší časy. V současné době Středočeský kraj vyhlašuje výběrové řízení na ordinaci praktického lékaře, takže snad během následujících několika měsíců bude tento problém nedostatku místa u praktiků částečně vyřešen. Následovat bude ještě spoustu administrativních záležitostí a zařizování nové ordinace, ale myslím, že do konce roku přibude na Říčansku nový praktický lékař.

Do té doby je to skutečně problém. Populace na Říčansku se zvyšuje z důvodu nárůstu obyvatel v satelitech i v původní zástavbě. Obvodní lékař nemůže mít x tisíc pacientů. My máme v péči pro vaši zajímavost asi 2600 pacientů, a to si myslím, že je maximální počet, u kterého se dá přiměřeně zvládnout odpovědná péče a skutečně pacientům pomáhat. Pojišťovnou je doporučováno mít určitý počet pacientů, aby pacient nebyl limitován kapacitními možnostmi lékaře.

Je tam konkrétní limit daný pojišťovnou?

Limit je daný věkovou strukturou registrovaných pacientů. Je známo, že některé obvody jsou "mladší", kde převažují pacienti mezi čtyřiceti a šedesáti lety, ale potom jsou obvody, kde je velké množství třeba osmdesátiletých pacientů. A pojišťovna to má ošetřeno tak, že tuto skutečnost reguluje  v rámci kapitačních paušálních plateb za pacienta.

V druhé části rozhovoru, kterou vám na Říčansko.info brzy přineseme, hovoří Rostislav Broukal o vývoji v Říčanech a o své éře zastupitele města Říčany.

Související články:
19.08.2010 V Říčanech se otevře nová ordinace praktického lékaře
17.06.2010 Záchranka v říčanském kostele. Dva lidé měli problémy
08.12.2009 Nemocnice Říčany: Z poplatků jsme zaplatili nové toalety