---

V posledních 15 letech dochází v okolí Prahy k masivnímu a neorganizovanému zastavování krajiny. Kromě zemědělských ploch se komerční zástavby čím dále tím více tlačí i na území přírodních a kulturních památek.

Pozvolná a tím pádem poměrně nenápadná destrukce životního prostředí zasahuje i jeden z klenotů zahradní architektury ve střední Evropě - Průhonický park a jeho bezprostřední okolí.

Na tento problém se zaměřili redaktoři České televize v pořadu Nedej se, vysílaném 21. ledna. Pojďme se podívat, jak je situace vážná a kdo je za současný stav odpovědný.

Hlavní příčinu zhoršujícího se stavu vidí vedoucí správy Průhonického parku Ivan Staňa v intenzivním zastavování dříve hojně obhospodařovaná zemědělské krajiny v okolí parku. Budují se nejen rodinnými domky, ale hlavně průmyslovou zástavbou. A jsou to právě tzv. průmyslové zóny, které způsobují největší škody.

Jen pro představu: rozloha Průhonického parku je zhruba 250 ha, přičemž rozloha zastavěné plochy v jeho okolí čítá asi 500 ha.

 "Pokud bude zástavba území v okolí parku pokračovat tímto tempem, tak se domnívám, že se Průhonický park ocitne uprostřed obrovského sídelního útvaru," neskrývá své obavy vedoucí správy Průhonického parku Ivan Staňa.

Anonymní znečišťovatelé a příliš malé čističky

Pokud bychom Průhonický park chtěli přirovnat k nemocnému pacientovi, nezbývalo by nám než konstatovat, že mu hrozí otrava krve. Největším ohrožením přirozeného prostředí je totiž narůstající znečištění místních vodních toků.

Problém je v tom, že se nad areálem Průhonického parku nachází povodí Botiče. Pramení tu několik potoků, z čehož vyplývá, že nekontrolovaná zástavba může ohrozit vodní režim rozsáhlého území. Proto je třeba koncipovat plánovanou zástavbu se zvláštním zřetelem na místní prameniště. Již léta se ale děje pravý opak, a tak hrozí katastrofa.

S vysvětlením přichází Robin Náse z České inspekce životního prostředí: "Tato oblast je zasažená velmi dynamickým rozvojem jak měst a obcí, tak průmyslových zón kolem dálnice D1. Například nákupní zóna Čestlice leží mimo povodí, ovšem odkanalizovaná je do povodí Botiče."

V praxi to znamená, že všechno to, co vyprodukují obytné a průmyslové zóny z okolí, musí protéct Průhonickým parkem. Vlivem znečištěných toků dochází k velmi výrazné degradaci prostředí. Podle vedoucího Průhonického parku Ivana Stani je znečištění v některých měsících tak výrazné, že si návštěvníci v hojné míře stěžují na nesnesitelný zápach hnědé pěny, která pokrývá prakticky všechny vodní plochy.

Ještě závažnější je ale problém vegetace. Podle Ivana Stani je nejzrádnější to, že se zhoubné účinky znečištění neprojeví hned, ale v horizontu desítek let, kdy už bude na nějaká opatření pozdě.

Park trápí zápach

Situaci nenapomáhá ani platná legislativa. Spíš naopak. Čištění vodních toků v oblasti zajišťuje na místo jedné velké čističky devět menších, pro které platí mírnější předpisy. Některé škodliviny nejsou u malých čistíren odpadních vod limitovány vůbec. V případě Průhonického parku se jedná především o fosfor.

Návštěvníci parku si pak stěžují na všudypřítomný zápach.

Znečištění vod a z toho vyplývající problémy ovšem nejsou jedinou komplikací, kterou s sebou zastavování zemědělských oblastí přináší. Půda pod průmyslovými zónami není schopná dostatečné absorpce vody pocházející ze srážek. Za sucha tak hrozí vyschnutí toků, při deštích pak povodně. Navíc se ztenčují zásoby podzemní vody.

Úřady mlčí

Správa Průhonického parku opakovaně žádala o pomoc kompetentní úřady. V první řadě byli osloveni všichni správci vodních toků, dále byl požádán o spolupráci příslušný vodoprávní orgán – tedy MěÚ Černošice a Česká inspekce životního prostředí. Bez odezvy. Ani jeden z oslovených kompetentních úřadů krizovou situaci nevyřešil, a úroveň znečištění se dál zvyšuje. Správě Průhonického parku proto nezbylo, než podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Zatím rovněž bez výsledku.

Zjistit a dokázat, kdo je původcem znečištění, je totiž za stávajících podmínek velice obtížné. Podle Jaroslava Kouby z občanského sdružení Vodník je třeba zajistit, aby měly kontrolní orgány přehled o obsahu retenčních nádrží před jejich vypuštěním, protože po zředění již není možné nic spolehlivě dokázat. Také je prý třeba, aby inspekce životního prostředí nezasahovala až při nějaké havárii, ale pracovala preventivně.

Zdroj: ČT (pořad Nedej se ze dne 21.1. 2009)

Související články:
19.11.08 Petice proti husté dopravě chce obchvat Říčan
07.03.08 Lidé v Benicích: dnes stovky, zítra tisíce?
27.01.08 V Říčanech se hojně staví, přitom hrozí kolaps
08.09.07 Lidé demonstrovali kvůli lesu v Klánovicích

---