---

Venku již definitivně zvítězilo jaro. A nás to láká vyrazit někam ven, do přírody. Proto pojďme dnes do přírodního uměleckého díla, do ráje rododendronů, ale i mnoha dřevin i skalniček, pojďme do Průhonického parku.

Historie založení parku

Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca roku 1885. To bylo v době, kdy krajinářský styl již dosáhl svého vrcholu, bylo tedy kde čerpat inspiraci i zkušenosti. Obé prý čerpal především v parku v Čechách pod Kosířem a v parku knížete Pückler-Muskau na Nise v Horní Lužici.

Park byl zakládán velmi citlivým způsobem. Bylo využito původních zalesněných částí a vzrostlých dřevin, které pak tvořily kostru parku a poskytovaly ochranu proti větru i stín pro nové výsadby.

Přirozenou osou území se stal potok Botič. Byly na něm zbudovány mnohé jezy, přepady i slepá ramena. Tyto úpravy spolu s rybníky Podzámeckým, Labeškou a Bořínem výrazně změnily tvář krajiny a zlepšily i místní klimatické podmínky. Zvýšila se i vzdušná vlhkost, která je důležitá pro úspěšné pěstování vybraných rostlin a dřevin, v našem případě zejména rododendronů.

A tak vznikl park, v němž se střídají porosty dřevin s volnými lučními plochami, rybníky a jejich slepými rameny. Park, který naše oči potěší mistrně vyvedenými průhledy přírodními kulisami.

Něco o zakladateli parku

Rod Silva -Tarouca odvozuje svůj původ ze starých šlechtických rodů v Portugalsku. Emanuel (Manoell) Tellez, hrabě Silva-Tarouca a vévoda z Turnhoutu, zakladatel rakouské větve rodu Silva-Tarouca na sklonku svého života roku 1768 zakoupil panství Čechy pod Kosířem na Prostějovsku.

Jeho potomci se zapojují do společenského, kulturního i politického života v době národně obrozeneckých snah. Na svém sídle zakládají zámecký park, nejprve barokní, později přebudovaný v přírodně krajinářský park.

V letech 1849 až 1871 zde jako host často pobývá Josef Mánes, který maluje krajinu v okolí, portrétuje členy rodiny, ale i prosté vesničany.

A právě v tomto prostředí vyrůstá hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Kupuje zámek v Průhonicích a přilehlé pozemky, aby jim věnoval veškeré jmění, energii i čas.

Hrabě si vybírá architekta Jiřího Stibrala, žáka známého Josefa Zítka (autora Národního muzea v Praze). Pověřuje ho přestavbou zámku. Všiml si jej na výstavě akvarelů, neboť obrazy Jiřího Stibrala velice přesně zobrazovaly staré architektonické památky, především stavby italské renesance. Stibral chtěl být malířem, avšak jeho rodiče trvali na studiu architektury na obou, tedy české a německé, technických universitách. Získal i stipendium F. J. Gerstnera a dva roky studoval architekturu v Itálii. Na své cestě do Itálie navštívil Belgii, Holandsko, Anglii a Německo.

Při zakládání parku pomáhá hraběti slavný dendrolog evropského formátu Camillo Schneider. Zakládá Dendrologickou společnost a Spolkovou zahradu a v Průhonicích zkušebně pěstuje rostliny z Dálného Východu, Sibiře, Severní Ameriky i Evropy. Tyto zahrady jsou dnes součástí Dendrologické zahrady výzkumného ústavu okrasného zahradnictví.

Jak vypadá park v dnešní době?

Průhonický park je dnes unikátním dílem vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě.

Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším zde pěstovaným rodem je pěnišník - Rhododendron, okolo 8000 kusů ve 100 taxonech a kultivarech. Součástí parku je unikátní Alpinum o rozloze 3 ha skal a strání, představující dnes sbírku 3000 taxonů skalniček, trvalek a dřevin.

Čtěte na Říčansko.info: Průhonický park trápí okolní zástavba

V posledních letech je Průhonický park i útočištěm četných rostlinných i živočišných druhů, jež se sem uchylují z okolní krajiny narušené překotnou výstavbou.

Na zámku sídlí botanický ústav Akademie věd. V přízemí je výstavní místnost věnovaná historii parku a jeho tvůrci.

KALENDÁŘ KVETENÍ:
únor - březen:
vilíny, lýkovec jedovatý, vřesovec pleťový, pěnišník dahurský, kalina, olše, lísky
březen - duben:
zlatice, dřín, šácholan hvězdokvětý, ranné pěnišníky, javory
duben - květen:
šácholany (magnolie), pěnišníky (rododendrony), kaliny, zimolézy, kdoulovce, čilimníky, hroznovce, jabloně, mahony, škumpy, tavolníky, klokoče, jírovce
květen - červen:
dřišťály, čimišníky, sazaníky, skalníky, trojpuky, šeříky, vistárie, štědřenec odvislý, liliovník tulipánokvětý, kolkvície krásná
červen - říjen:
katalpy, vřesy, trnovníky, netvařce, komule Davidova, Stewartie jednobratrá, jerlín japonský
listopad - prosinec:
vilín viržinský

JAK SE SEM DOSTANEME:
autem po dálnici D1, exit číslo 6
parkoviště před zámkem - parkovné 30,-
doprava BUS:
autobus PID 324, 325, 363, 385 od stanice metra Opatov, výstupní stanice Průhonice – náměstí; popřípadě také autobus PID 327 od metra C Opatov do zastávky Jesenice, Osnice, Hřbitov

VSTUPNÉ:
Dospělí 40,- Kč
Děti (6-15 let), studenti, důchodci 20,- Kč
Děti do 6 let, invalidé s doprovodem ZDARMA
Poplatek za psa 10,- Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 90,- Kč
Celoroční vstupenka pro 1 osobu 500,- Kč
Celoroční vstupenka pro 1 osobu – snížené vstupné 250,- Kč
Celoroční vstupenka pro 1 osobu se psem 600,- Kč
Celoroční vstupenka pro 1 os. se psem – snížené vstupné 300,- Kč
Celoroční vstupenka rodinná (2 dospělí + 2 děti) 700,- Kč
Celoroční vstupenka rodinná (2 dospělí + 2 děti) se psem 800,- Kč

Otevřeno denně
leden 8.00 - 17.00 hod
únor 8.00 - 17.00 hod
březen 7.00 - 18.00 hod
duben 7.00 - 19.00 hod
květen 7.00 - 20.00 hod
červen 7.00 - 20.00 hod
červenec 7.00 - 20.00 hod
srpen 7.00 - 20.00 hod
září 7.00 - 20.00 hod
říjen 7.00 - 19.00 hod
listopad 8.00 - 17.00 hod
prosinec 8.00 - 17.00 hod

MŮŽE SE HODIT:
kostel Narození Panny Marie - mše se zde koná v neděli od 10:30 hod
Průvodce parkem lze objednat (v jarních měsících s alespoň 14 denním předstihem):

Písemně: Správa Průhonického parku, Zámek 1, 252 43 Průhonice
Telefonicky:  271 015 153  či   Faxem:  267 750 346
Emailem: pr@ibot.cas.cz
Cena za průvodcovskou službu je 400,- Kč + vstupné, prohlídka trvá cca 1 – 1,5 hod.

Zdroje:
www.parkpruhonice.cz, www.pruhonice-obec.cz, www.pis.cz, www.ibot.cas.cz, www.e-architekt.cz

---