---

„My sídliště taky nechceme, ale nic s tím nezmůžeme,“ slyšela jsem od mnoha zastupitelů. Z výstavby takového rozsahu jde strach – zvlášť, když se podíváme na infrastrukturu města od dopravy po školství.

Server Říčansko.info vás o protestech občanů a petici proti výstabě sídliště Na Fialce informoval v minulých dnech v článku Říčanští protestují proti stavbě sídliště, zastupitelé se hájí, kde jsme dali prostor k vyjádření oboum stranám. Publikováním názoru Martiny Kořenové dnes v diskusi na toto téma pokračujeme.

Nechci teď argumentovat proč nestavět sídliště. Chci ukázat, co se dá dělat. Snažím se proniknout hlouběji do řízení o Fialce než ti, kteří o tom měli pravomoc hlasovat. Ze zápisu č. 3-2006 z jednání zastupitelstva 15.3. 2006 [soubor PDF] je bohužel zřejmé, že nikdo nedokázal najít schůdnou cestu, jak nechtěné výstavbě zabránit. Před hlasováním o umístění stavby „Bytové objekty obytného souboru Fialka – V Alejích s příslušenstvím a přípojkami – 1. etapa“ proběhla bouřlivá diskuse. S předloženým návrhem přímo nesouhlasily paní Burešová, Blahníková a Pangrácová. O to víc je zarážející, že ve výsledku hlasování byl jen jeden hlas proti, zbytek pro. Nehlasovalo se o tom, zda stavět či ne. Hlasovalo se o podmínkách města.

Tak zastupitelé souhlasili například s podmínkou, na které stojí a padá i platnost stávajícího územního rozhodnutí. „Před vydáním stavebního povolení uzavřít mezi městem Říčany a stavebníkem smlouvy o smlouvách budoucích o podmínkách stavby na pozemcích města, napojení na vodovod, kanalizaci, komunikace a veřejné osvětlení a o budoucích vlastnických vztazích.“ Město smlouvu podepsat nemusí, jenže radnice Říčan se tváří k danému projektu velmi kamarádsky a smírně. Petice měla přesvědčit představitele města, že vůle obyvatel je jiná. Cesta tu je.

Navíc nikdo ze zastupitelů neupozornil na rozpory se stávajícím územním plánem.

Příklad první – park

V územním plánu je zakreslen na části území park. Jsou to dva obdélníky, který navazují na alej.

Jenže v územním řízení došlo ke zmenšení pozemku s parkovou zelení o dovolený limit deseti metrů. Co bylo odebráno, je jinde jakoby přidáno. Je možné takto se zelení samovolně zacházet?

Citace z vyhlášky k územnímu plánu: „Rozsah zeleně, vyznačený kódy LZ, PZ, DZ a hřbitovy nesmí být zmenšován. Výjimkou může být situování veřejně prospěšné stavby na těchto plochách.“

Pod slovem „rozsah zeleně“ se na radnici nevnímá park jako celek. Zeleň je volně rozložena mezi domy. Zeleň umístí investor na střechy domů a to jakoby nad rámec povinností. Stromy mezi domy a na domech místo parku. Pod slovem „rozsah“ zeleně se musí vnímat také její celistvost. Vezměte jako příklad hřbitov, což je stejná kategorie plochy. Podobným jednáním by se zachovala celková plocha, ale kde všude by lidé mohli najít hroby? Zkrátka park má vypadat jinak než několik lip mezi domy. Takový přístup považuji já a mnozí oslovení právníci za rozporuplný.

Příklad druhý – všeobecná výstavba

Na stavebním úřadě visí mapa územního plánování z roku 1998. Změny provedené v roce 2002 jsou zanesené na pauzovacím papíře. Z mapy je zřejmé, že část území lokality na Fialce je vykreslena modře jako VV – univerzální zástavba pro školství, sport a kulturu – nebo hnědě jako SV – smíšení výstavba. Zeleně je ještě vyznačen pruh parkové zeleně. V jiné mapě územního plánu, který je k dispozici na odboru územního plánování, a který využíval k projektování i investor, je vykreslen jeden trojúhelník ne modře, ale hnědě. Na první pohled se nic neděje, jenže právě tento detail hraje zásadní roli v umístění jednoho z bytových domů. Jeho výstavba je tedy sporná. Stát tam nemají žádné byty, ale třeba divadlo.

Příklad třetí – jazyková škola, kino

V poznámce ke změnám územního plánu z roku 1998 je napsáno: „jazyková škola a kino“. Výklad zákona od doby, kdy ke změně došlo, prošel několika změnami. A předurčení pozemku pro veřejné vybavení není možné podle několika radních po soukromém investorovi vymáhat. Proč? Při nákupu pozemku si přeci tuto poznámku mohl přečíst. Stejně tak se přeci zachází s obyvateli Strašína v případě obchvatu města, který má Strašín rozetnout ve dvě izolované části. Když bychom přistoupili na to, že opravdu nelze poznámku vymáhat, proč při změně plánů radnice neproběhla diskuse s obyvateli? Vždyť je zjevné, že změna v roce 1998 byla argumentována úplně jiným záměrem, než-li je sídliště. Je to přinejmenším nefér.

Plán města Říčany a okolí, který sestavil a provedl Ing. Gustav Trnka. Vydáno jako příloha Trnkovy monografie Historie města Říčany v roce 1913. Přes oblast Fialky vede na této mapce potok. Klikněte pro větší zobrazení.

Zastupitelé města Říčany zklamali

Tyto tři příklady ukazují na to, že zastupitelé nevyužili prostor, který měli pro omezení rozsahu výstavby. Když pan místostarosta Miroslav Grégr hovoří o tom, že se občanské iniciativy dopouštějí téměř nezákonného jednání tím, že sledují práci radnice, já bych chtěla oponovat tím, že on ze svého postu zákon také nedostatečně naplňoval. Neupozornil na nesrovnalosti mezi plány investora a územního plánu.

Co je však horší - ve středu 18. října, dva dny před volbami, budou zastupitelé projednávat změny územního plánu, které by měly výstavbu definitivně umožnit. Právě proto byla petice tak důležitá. Teď už máme podpisů takové množství, že radnice názor veřejnosti nemůže jen tak přejít. Alespoň doufám. Pro jistotu během dvou týdnu vzniklo občanské sdružení Fialka, které se stalo účastníkem řízení. Ve spolupráci s týmem právníků budeme celou situaci sledovat. Leccos mohou změnit také komunální volby.

---

Názory v této rubrice nemusí vyjadřovat stanovisko serveru Říčansko.info. Máte k tématu co říci? Nebojte se nás kontaktovat nebo se zapojit do zdejší diskuse.

---

Autorka je pedagožka a kandidátka Strany zelených v komunálních volbách.

---