V následujícím rozhovoru jsme se ptali paní Mgr. Hana Špačkové na zajímavý projekt, kterým její rodina právě prochází. Se svými zkušenostmi by se ráda podělila i s našimi čtenáři.

V současné době prochází vaše rodina zajímavým projektem, který organizuje mezinárodní nezisková organizace YFU – Youth for Understanding. Můžete nám přiblížit, oč se jedná?

Ano, naše rodina se zapojila do mezinárodního projektu, který nabízí středoškolským studentům možnost 11 měsíců žít a studovat v jiné zemi, žít u své hostitelské rodiny a seznámit se tak do hloubky s místní kulturou, historií, poznat způsob myšlení lidí a mnoho dalšího. Naše rodina právě hostí (již čtvrtým měsícem) německého studenta. Jannis, jak se jmenuje, studuje na Gymnáziu Říčany, na Komenského náměstí, třetí ročník. Je mu 17 let, aktivně hraje fotbal a stal se prostě členem naší rodiny. Je to úžasná zkušenost pro nás všechny.

Na jakých principech nezisková organizace YFU funguje? Jaká je její historie a v kterých státech působí? Jaké jsou její aktivity v ČR?

O odpověď na tuto otázku jsem požádala pana Martina Langpaula, ředitele české pobočky YFU se sídlem v Praze.

„Nezisková organizace YFU – Youth for Understanding (Mládež pro porozumění) vznikla v roce 1951 v USA, kde se zpočátku specializovala na výměnné pobyty mezi Amerikou a válkou zbídačeným Německem. Hlavním cílem tehdy bylo přispět k větší toleranci a lepšímu kulturnímu porozumění mezi donedávna znepřátelenými státy. Myšlenka YFU se brzy začala rozšiřovat do dalších zemí. Dnes má YFU zastoupení ve více než 50 státech a je jednou z největších světových organizací zprostředkujících výměny mládeže. V České republice působí občanské sdružení YFU CZ, které úspěšně vysílá studenty do zahraničí a rovněž i příjmá středoškoláky z Evropy k ročnímu pobytu v ČR.

Českou pobočku YFU najdeme v Praze, konkrétně sídlí na Vinohradech v Bořivojově ulici č. 17. Většina jejích pracovníků jsou dobrovolníci, rozhodně ne však amatéři, neboť prošli řadou seminářů a školení zaměřených na zdokonalení především pedagogických a organizačních schopností.

A co v současnosti YFU CZ nabízí? Jedenáctiměsíční výměnné pobyty pro studenty středních škol do následujících států: Belgie, Estonsko, Finsko, Chile, JAR, Litva, Německo, Nizozemí, Norsko, Švýcarsko, Uruguay, USA. S programy YFU má mladý člověk jedinečnou šanci nejen osvojit si cizí jazyk, ale také poznat a pochopit jiné zvyky a mentalitu. Tím, že skoro rok žije uprostřed pečlivě vybrané rodiny a navštěvujete místní střední školu, hlouběji vhlédne do způsobu života v dané zemi a jeho vnímání současného multikulturního světa tím bude obohaceno. Ročně se zúčastní pobytů YFU přes 4000 studentů, což dokazuje, že výměnný pobyt je pro každého účastníka velmi krásným a přínosným časem.“

V čem vidíte přínos tohoto projektu?

O obecný pohled na přínos projektu jsem opět požádala pana Martina Langpaula. Říká:

„Od dob, kdy jsme museli vyplňovat řady dokumentů, abychom mohli na dovolenou vycestovat za hranice republiky, uplynulo již mnoho let. Výlet do méně či více vzdálené země už na nás nedýchne takovou exkluzivitou, jako tomu bylo třeba ještě z počátku devadesátých let. Vyrazit na víkend na chatu, nebo radši letecký výlet do některé z evropských metropolí? I takovýto dotaz si jistě kladli mnozí z nás. Proč také ne, když rozmach letecké dopravy s sebou přinesl pro zákazníka velmi příjemné zlevňování letenek. Stalo se tedy cestování, objevování nových zemí, nakupování v exotických měnách všední záležitostí?

Pro mladé lidi, kteří studují na gymnáziích, obchodních akademiích a jiných středních školách není určitě jednodenní výlet na vánoční trhy v Pasově či ve Vídni zážitek, o kterém by vyprávěli ještě svým dětem o dvacet let později. Poznávání jiných kultur se dostává do nového rozměru Dnes, abychom se naplnili stejným dojmem z poznání života v jiné zemi – chcete-li kultuře - musíme hledat novou cestu, povrchní dojem nás již neuchvátí.

Právě středoškolákům se nabízí obrovská příležitost v podobě ročních vzdělávacích pobytů na zahraničních středních školách. Mylná představa, že takovéto roční studium má hlavní cíl naučit se cizí jakzyk, především ten anglický, není naštěstí tolik rozšířena mezi samotnými studenty. Také proto se v České republice čím dál více vedle mamutích komerčních jazykových agentur prosazují ve světě známější neziskové organizace, kterou je například YFU – Youth for Understanding (založeno 1951 v USA). Neziskové organizace jako je YFU nabízejí šířeji založené vzdělávací programy, jejichž cílem není pouhé skvělé ovládnutí jazyka hostitelské země, ale především hlubší poznání způsobu myšlení místních lidí, seznámení se s kulturními odlišnostmi, rovněž také osvojení vlastních názorů na svět, vytvoření vlastního žebříčku hodnot vycházejícího z vlastní zkušenosti. Život s hostitelskou rodinou, docházka na střední školu s místními spolužáky je tak výrazný a hluboký zážitek, že o něm skutečně všichni bývalí studenti vypráví s velikou nostalgií ještě řadu let po návratu domů. Také proto se řada „navrátilců“ z pobytu rozhodne dál spolupracovat s neziskovou organizací, která je vyslala.

Neziskové organizace zabývající se mezikulturní výměnou nabízí středoškolským studentům skutečný život v hostitelské zemi. Stejně jako doma v České republice chodí středoškoláci na střední školu, pomáhají v domácnosti, chodí s místními kamarády do kina, provozují své záliby.“

Češi hovoří nespisovně

V čem je, paní Špačková, projekt přínosný pro vaši rodinu?

I naše rodina se učí poznávat jinou kulturu, momentálně se seznamujeme s německou kulturou. Je zajímavé, že bouráme určité mýty, které jsme doposud o této zemi měli. Pohled na konkrétní rodinu, na její zvyky, soužití, řešení konkrétních problémů a situací je to, co nás zajímá. Často po večerech vedeme s Jannisem rozhovory, při kterých si vyprávíme a srovnáváme, jak která rodina řeší konkrétní problémy, které jsou na denním pořádku. O volných víkendech mu ukazujeme naše národní památky.

Zajímavé jsou jazykové zkušenosti. Uvědomili jsme si, že Češi například hovoří pro cizince příliš rychle a vůbec nemluví spisovně (což jsme věděli, ale neuvědomovali si). Náš student se zprvu v naší mluvě vůbec neorientoval. Největší problémy mu dělaly naše nespisovné výrazy, zejména koncovky. Například rychlej, hodnej, těžkej, mlejn… a podobně. Nebo naše často užívaná vycpávková slova, jako prostě, vlastně, vole… ho zkraje mátla. Naučili jsme se během krátké doby mluvit pomalu, jasně, srozumitelně, stručně a výstižně.

Dalším přínosem, tím, na který jsme se nejvíce těšili, je to, že naše děti e studentem hovoří i jiným jazykem než česky. Chtěli jsme zapojením do tohoto projektu nenásilně Veronice (17 let) a Péťovi (9 let) vytvořit příležitosti, jak přirozeně trénovat zejména angličtinu a Veronice i němčinu, a to ne školským způsobem. Praktická konverzace je snad nejlepší učitelkou. Myslím, že v tomto bodě je projekt velmi přínosný. Péťa má ve škole prvním rokem angličtinu a s Jannisem ochotně slovíčka a jednoduché věty procvičuje. Veronika dokáže s Jannisem anglicky plynně hovořit celý večer. Možná není nezajímavé, že si s naším novým členem rodiny snad nejvíc rozumí tříletý Kubíček a on je jeho největším učitelem češtiny.

Kdo všechno v organizaci YFU může pracovat? Jaká je obecná praxe? Jaký mají studenti v projektu program?

Vzhledem k tomu, že činnost neziskových vzdělávacích organizací je založen na činnosti nadšených dobrovolníků, je studentům nabízena řada doprovodných aktivit nad rámec standartního obsahu výměnného pobytu. Studenti se tak v hostitelské zemi dostanou za doprovodu školených pracovníků na řadu výletů, setkání s jinými výměnnými studenty a navážou tak kontakty nejen s lidmi z hostitelské země, ale skutečně z celého světa.

Mnoho studentů středních škol zejména v západní Evropě a USA si dnes uvědomuje, že se Evropa dávno otvírá směrem na východ, a tak míří i do České republiky strávit roční výměnný pobyt. Pro české rodiny je to další nová příležitost, jak obohatit svůj život o mezinárodní zkušenost. Život s výměnným studentem pod jednou střechou dá pojmu mezinárodní vztahy mnohem lidštější rozměr, určitě zbourá řady předsudků, vytvoří pevný přátelský vztah nejen se studentem samotným, ale i s jeho rodinou a jeho zemí původu. Stejně jako čeští studenti v zahraničí, tak i studenti jedoucí do ČR musí navštěvovat střední školu, musí se učit český jazyk, musí být otevření novým zážitkům a být připraveni přizpůsobit se.

V dnešním světě plném nových příležitostí ale i zodpovědností, patří mezikulturní výměna k fenoménům, jež přispívají k lepší budoucnosti. Budoucnosti s větším vzájemným porozuměním. Porozumění však mezikulturní výměnné pobyty nevymezují pouze na to jazykové, ale právě i na to klíčové - mezilidské.

V přeplněném trhu s různými jazykovými kurzy tak vplouvají do popředí organizace, jejichž cílem není obsadit jazykovou učebnu co největším množstvím studentů, či dokonce prodávat jako sekundární produkt levné letenky, ale ty, které se drží své původní myšlenky: Umožnit mladým lidem na vlastní kůži ochutnat život v cizí zemi, na základě vlastní zkušenosti si tak utvářet vlastní názor na život, navázat nová přátelství, upevnit si také vztah ke své vlasti, k vlastní rodině a v neposlední řadě sama k sobě.

Jakým způsobem byla vaše rodina vybrána do projektu? Jaká byla kritéria?

My jsme se organizaci YFU přihlásili na výzvu ke spolupráci, kterou nám zprostředkovala kamarádka. Vlastně ta mne přímo inspirovala tím, že sama byla hostitelkou kanadské studentky. Pracovníci YFU nás navštívili přímo v našem domě, na místě zjistili podmínky, v jakých by měl student u nás žít, a seznámili se fungováním rodiny. Protože jsme vyhovovali představám agentury jako hostitelská rodina, byl pobyt studenta zprostředkován. Zbývalo jen zajistit, aby byl přijat ke studiu na místním gymnáziu.

Tímto bych ráda poděkovala paní ředitelce Václavě Černé, která velmi ochotně a s nadšením projekt podpořila a Jannisovi studium umožnila. Věřím, že i jeho pobyt na škole a třídě je přínosem. Nakonec jsme Jannise přivedli do říčanského fotbalového klubu, kde skoro denně jako brankář trénuje a o víkendech jezdí na zápasy. I FK Říčany a jeho vedení patří dík za přijetí Jannise mezi své členy.

Co byste závěrem vzkázala rodinám, které by v budoucnosti uvažovaly o zapojení do podobného projektu?

Musím říci, že bych doporučila všem, kteří se nebojí dočasně přijmout do rodiny ještě další dítě, aby neváhali. Pravda ale, že dopředu nevíte, kdo a s jakými povahovými vlastnostmi se u vás doma objeví. My jsme měli štěstí na velmi slušného, hodného a milého chlapce. Je skromný, pomáhá v domácnosti, je ochotný, podílí se na životě v rodině jako opravdu naše čtvrté dítě. Snažíme se mu poskytnout zázemí, aby se u nás opravdu dobře cítil. Snad se nám to povedlo. Myslím, že se mezi námi vytváří již teď pouto, které jen tak nikdo nezpřetrhá. Jannis už nyní plánuje, že se k nám v budoucnu bude rád vracet a my přijedeme za ním a jeho rodinou do Hamburku, odkud pochází. Pokud byste potřebovali osobně poradit, můžete mne kontaktovat (e-mail: hana.spackova@ricany.cz) nebo přímo se obrátit na YFU.

Bližší informace o jednotlivých programech rádi poskytnou pracovníci YFU na emailu: info@yfu.cz, na telefonním čísle: 222 211 950, na internetových stránkách www.yfu.cz a samozřejmě také osobně, v kanceláři YFU v Bořivojově ulici 17, Praha 3.

Děkujeme za rozhovor.