Prozraďte nám, jaké bariéry obecně musí lidé s tělesným handicapem překonávat?
Lidé s tělesným handicapem musí v životě překonávat bariéry fyzické, ale i ty psychické. Fyzické bariéry jsou omezení v prostředí, ve kterém osoby s handicapem žijí a v němž se běžně pohybují. Fyzické překážky velmi komplikují každodenní život těchto lidí. Mnohem více - dle mého názoru - sužuje tyto lidi bariéra psychická.
Co nejvíce tyto lidi psychicky ovlivňuje v negativním slova smyslu?
Psychické bariéry spatřuji zejména v komunikaci s lidmi bez handicapu. Zdraví lidé mnohdy nevědí, jak s těmito lidmi komunikovat a jak jim pomoci, když je vidí v těžké situaci. Do těchto situací se dostávají každý den, když jdou na nákup, zařizovat úřední věci či za zábavou. Největší psychická zátěž je podle mého názoru hned v počátku. Vyrovnání se s handicapem a přijmutí nových návyků je pochopitelně velmi stresující.
V Říčanech je situace katastrofální
S jakými konkrétními fyzickými bariérami jste se setkala?
Bariéry jsou v podstatě na každém kroku. Problémy mohou nastat v práci, kdy musí být prostředí přizpůsobeno vozíku, proto je zde možnost podporovaného zaměstnávání, které se odehrává jako běžné zaměstnání s tím, že je zde podpora asistenta. Často velmi problematicky probíhá i samotná cesta do práce. Problematika dopravní obslužnosti je velmi důležitá. Přístupná dopravní obslužnost je nutnou podmínkou při kvalitním zapojení těchto lidí do běžného života.
Psala jsem na toto téma absolventskou práci a velmi podrobně jsem zkoumala bezbariérovost ve městě, kde bydlím - v Říčanech. Zjistila jsem, jak katastrofálně na tom naše město je. Architekti nových budov si totiž zřejmě neuvědomují, že i zvýšený práh může vozíčkáři pěkně znepříjemnit cestu. Dalším problémem je zajisté bydlení. Přizpůsobit byt vozíčkáři je velmi složité a hlavně finančně náročné.
Jak může vozíčkář tyto bariéry překonávat?
Pro překonání těchto bariér jsou velmi důležité kompenzační pomůcky. Aby ovšem vozíčkář měl sílu vůbec tyto bariéry překonávat, musí být v psychické pohodě. Velmi důležité je, jak tráví volný čas. Využití volného času je velice důležitá relaxace a zároveň i rehabilitace. Volný čas mohou lidé trávit dle handicapu v podstatě normálně. Vždyť vidíme i v televizi velmi nadané vozíčkáře, paralympioniky nebo umělce malující ústy či nohama. Velmi oblíbená je muzikoterapie, arteterapie (malování), canisterapie (terapie za pomoci zvířete), pro děti i hippoterapie (jízda na koni).
| Jak se žije vozíčkářům v Říčanech? Tuto otázku zkoumala před časem reportáž TV Říčany. Kamera strávila několik okamžiků s tělesně handicapovaným občanem našeho města a zaznamenala ne moc pozitivní pohledy. Podívejte se sami. |
V posledních letech došlo k výraznému rozšíření služeb pro tyto lidi. Které to konkrétně jsou?
V dnešní době se služby pro lidi s tělesným handicapem opravdu hodně rozšířily, zejména v neziskovém sektoru. Existují zde různé organizace, které se zabývají například podporovaným zaměstnáváním, poradenstvím, osobní asistencí, volným časem či vzděláváním. Existují i různé svépomocné skupiny, kde nalezneme lidi se stejným problémem.
| Co postiženým v Říčanech schází? V minulém roce se uskutečnil průzkum, který mapoval situaci handicapovaných občanů Říčan. Nejvíce jim sházejí asistenční služby, nízkopodlažní autobusy se zdviží či stálá lékařská péče. Podívejte se na výsledky. |
Děláte osobní asistentku. Jak je tato pomoc prospěšná a co obnáší?
Osobní asistence umožňuje i člověku s velmi těžkým handicapem žít normálním životem. Osobní asistence probíhá tak, že asistent pomáhá klientovi v různých činnostech – oblékání, stravování, vaření či hygieně. Velmi často je nápomocen při studiu či v zaměstnání, při zájmových činnostech či například při komunikaci s úřady apod.
Co vám tato práce dala?
Díky osobní asistenci jsem se seznámila se spoustou nových lidí a měla jsem možnost poznat všechna omezení v životě každého z nich. Hlavně týden strávený s dospělými lidmi na vozíku v Chorvatsku byl pro mě velkou zkušeností. Nedovedla jsem si představit, jak vhodně vybavený musí být hotel kam jedeme, jak speciálně upravený musí být vstup do moře i celé okolí hotelu. Bylo to fyzicky velmi náročné, ale myslím si, že všichni přijeli s mnoha zážitky.
Související články:
18.07.07 Vozíčkáři mají v Říčanech problémy
21.11.06 Průzkum: hendikepovaní a Říčany
Článek byl původně vydán 18.12. na serveru Fiftyfifty.cz, zveřejněno s laskavým povolením redakce.
Diskusní fórum
Přidejte názorNováková Jana
19. 12. 2007 08:38:32Ale on to není problém jen vozíčkářů, ale taky všech maminek a jejich kočárků. Ta situace je naprosto zoufalá, ale vedení města to nezajímá. A nebo nechají udělat nájezdy do trávy kde žádný chodník nepokračuje!!! Tohle vedení města je katastrofa Říčan.
Odpovědět
Jiří Pánek
19. 12. 2007 09:07:20myslím si, že by radnice měla jít příkladem a umožnit bezbariérový přístup do hlavní budovy. Stačilo by vybudovat venkovní výtah na dvoře.
Odpovědět
Staša
20. 12. 2007 09:22:00Komunitní centrum? Co to je? To je firma na chodníky? Tyhle komunální podniky potřebují, aby je někdo zodpovědně řídil. Já bych přála lidem na radnici, aby obden tlačili kočár Zborovskou nahoru. Pro mě je to dost hustý a pro vozíčkáře to musí být neřešitelný....
Odpovědět
Irena Moudrá
21. 12. 2007 12:42:21 | kc.ricany@seznam.czDobrý den, vzhledem k tomu, že se v některých příspěvcích objevilo Komunitní centrum, tak velice ráda budu reagovat. Už od doby svého založení (březen 2006) hájíme práva i osob zdravotně postižených (a to nejsou jen vozíčkáři, kteří jsou viditelnější, než ti ostatní postižení). S naším zdravotně postiženým spolupracovníkem - vozíčkářem pravidelně mapujeme situaci ve městě a zasazujeme se za opravu těch nejhorších míst. jako příklad dobré praxe můžeme uvést i spolupráci mezi námi a městem na sjezdu mezi gymnáziem a Olivovou ulicí. I když není to úplně ideální stav, ale významný rozdíl mezi novou situací a původní je viditelný. Ve spolupráci s městem jsme rovněž podnikli mapování situace mezi Komenského náměstí a trasou k MŠ Čtyřlístek, ZŠ Říčany a náměstí. I tady se podařilo významným způsobem přispět k úpravě chodníků. Opravdu děláme mnoho pro zdravotně postižené. Od příštího roku chceme zahájit služby osobní asistence a podařilo se navázat spolupráci s gymnáziem Open Gate z Babic, kteří nám budou pomáhat se zdravotně postiženými (tady je příklad spolupráce, kterou jsme např. očekávali od místních středních škol - bohužel marně). Dalším naším velkým úkolem bude vytvoření chráněné dílny. Ale vrátím se k bariérám ve městě. Jsou problémem, o tom není pochyb. Nevičítala bych ale městu, že proto nic nedělá. Naopak si myslím, že za poslední rok, rok a půl se toho hodně změnilo. Trochu bych tady zmínila ten fakt, že v mnohém má konat státní správa zastoupená Stavebním úřadem v Říčanech. Ne vždy je možné souhlasit s tím, že tzv. projde stavební úprava objektu nebo nová stavba jako bariérová. Pravdu má i příspěvek, který hovoří o tom, že bariéry se netýkají jen vozíčkářů. To je zažitý omyl, který stále v lidech je. I rodiče s kočárky si užívají své - o tom bych mohla psát osobní zážitky (když jsem před lety psala na úřad prosbu, aby nové chodníky , které město budovalo, byly bezbariérové, tak mi úředník odpověděl, že je to drahé a že mám přecházet ulici tam, kde jsou nájezdy pro auta do domů. Také jsem si připadala jako Alenka v říši divů, ale s tehdejším vedením města prostě hnout nešlo). Zkusme se proto osobně zamyslet, co všechno můžeme udělat i my sami. Protože mnohé bariéry vytváříme také - příkladem naprosté lidské bezohlednosti je parkování aut na chodníku tak, že chodci (i ti s kočárky či na vozíku) musí vstupovat chít nechtíc do vozovky. Tak - tolik jen k problematice bariér ve městě. I nadále chceme udělat maximum pro zlepšení kvality života zdravotně postižených ve městě. Uvítáme každou spolupráci či informaci (737 587 130 nebo e-mail kc.ricany@seznam.cz). Přeji všem hezké Vánoce a v novém roce hodně osobní a pracovní pohody. Irena Moudrá
Odpovědět
jana
21. 12. 2007 14:24:24Omlouvám se, ale z výčtu aktivit, které dlouze paní Moudrá popsala, mi vyplývá jen jedno podstatné. Komunitní centrum Říčany (nikoliv komunální, jak někdo níže nepochopil), zatím jen mapuje. To se mi zdá málo. Stálo by za to na tomto serveru zveřejnit zjištěné nedostatky a vedle toho vykonaná práce. Ať čtenář porovná, co se udělalo a kolik. Každý si pod pojmem "hodně se pro postižené udělalo" představuje něco jiného. Pro upřesnění je řeč o bezbariérovém přístupu na úřední místa a na ulicích.
Odpovědět
T.Tamchynová
21. 12. 2007 14:32:50 | T.Tamchynova@seznam.czVážená paní Moudrá, jsem ráda, že se k problému stavíte takto. Hned po dokončení přechodů pro vozíčkáře v ulici 5.května jsem upozorňovala na nesmyslný přechod před RD, kde se ani vozíček ani kočárek nemohou vytočit, zatímco o několik cm dál je pohodlný vjezd do garáže, zatímco za rohem u chodníku od zastávky autobusu snížený přechod chybí a zastávka je tudíž pro vozíčkáře a kočárky nedostupná. Předpokládám, že připomínky byly zveřejněny před kolaudací, takže stavební úřad mohl zasáhnout. Totéž se týká absence barevného odlišení okraje chodníků v ulicích Politických vězňů a Březské. Jedná se o nové chodníky, které již musí odpovídat současným normám. Přeji všm příjemné svátky.
Odpovědět
Staša
21. 12. 2007 16:43:15Omlouvám se paní Moudrá, že jsem Komunitní centrum nesprávně zařadila mezi komunální podniky. Mimochodem, nejste manželkou pana místostarosty? Mezi námi ženami, to byste mu s těmi kočárky měla nějak nadhodit, že to opravdu problém je. Já bych svému muži pokoj nedala ve dne, v noci. Ty schody ve Zborovský do Radošovic jsou fakt pekelný.
Odpovědět
Anna Vocelová
22. 12. 2007 15:24:12O bariérovosti Říčan není pochyb, ovšem stejně velkým problémem je například i neukázněnost některých řidičů, kteří bezostyšně parkují na nájezdu (stává se to např. u staré školy, u kadeřnictví atd.).
Maminka s kočárkem má v tomto případě pohyb ztížený, ovšem pro vozíčkáře je překonání podobných bariér nemožné - ať se jedná o tento případ či případ sebemenšího schůdku, špatného nájezdu apod.
Odpovědět
Miroslav Grégr
26. 12. 2007 20:38:08 | miroslav.gregr@ricany.czVážení debatující, odstraňování bariér bylo, je a bude prioritou vedení města. Naše město bylo v tomto směru velmi zanedbané a tak ihned po volbách v roce 2002 se začalo s nápravou. Odstraňování bariér je obsaženo ve Strategickém plánu města a je jedním z projektů Akčního plánu. Každoročně městský rozpočet počítá s částkou na odstraňování bariér a tak jsou od roku 2003 postupně upravovány přechody pro chodce a křižovatky, zejména jsou sklápěny obrubníky na trasách mezi školami, k úředním budovám, zdravotnickým zařízením, k domům pro seniory atp. Samozřejmě všechny nově budované chodníky či komunikace mají bezbariérové řešení. V městských budovách se postupně budují výtahy. První byl instalován v budově Staré radnice uprostřed náměstí a tak je, kromě odborů Výstavby a Životního prostředí, bezbariérově přístupná i Městská knihovna. Další výtah byl instalován do budovy Základní školy na Masarykově náměstí a nyní se zpracovává projekt na výtah do Základní školy v Nerudově ul. Byly také vynaloženy nemalé prostředky na rekonstrukci budovy pro Městský úřad na Komenského náměstí. Tato budova je samozřejmě také bezbariérově řešená (jak ukládá zákon), a tím se odstranily bariéry přístupu na Živnostenský úřad a odbory Dopravních a Správních agend. Velkými bariérami, zejména pro chodce, cyklisty i vozíčkáře jsou Říčanská komunikace a dráha. Proto byla přes Říčanskou postavena lávka, spojující oblast Na Vysoké s nádražím a centrem města. V souvislosti s rekonstrukcí nádraží byl vybudován tunel navazující na lávku, který propojí v budoucnu severní a jižní část města, které rozděluje železnice a podařilo se také přimět investory ke zbudování bezbariérového přístupu na nádraží ze severní strany, což původně plánováno nebylo. Také byla postavena rampa usnadňující chůzi či jízdu od gymnázia do Olivovy ulice. Je toho hodně, co se již udělalo, a musí se toho ještě hodně udělat. Věřte, že limitem jsou pouze peníze, které se musí investovat rovnoměrně do všech oblastí infrastruktury. Miroslav Grégr, radní města Říčany
Odpovědět
V Říčanech je situace pro tělesně postižené lidi katastrofální. I cesta na nákup je problém. Hana Benešová vysvětluje, s jakými bariérami se vozíčkáři potýkají.


